Výuka v heterogenní skupině
Kvůli velkému příchodu vícejazyčných dětí se vyučující ocitají v nelehké situaci, a to učení češtiny (ale i ostatních předmětů) v heterogenních skupinách/třídách.
Výuka v heterogenní skupině je jako výuka v jednotřídce. Ve třídě se schází děti, z nichž zpravidla žádné dvě nejsou na stejné jazykové, vědomostní a věkové úrovni. Někteří pracují ve třídě už několik měsíců, jiní jsou noví. Během školního roku děti přichází a odchází a jejich počet je proměnlivý.
„Jeden z žáků částečně rozumí, zvládne čtení, ale neumí psát. Druhý nerozumí, nezvládne čtení ani psaní. Třetí čte i píše, ale nerozumí ničemu z toho, co přečetl nebo napsal. Čtvrtý poměrně rozumí, čtení ani psaní však nezvládne. Pátý částečně rozumí, čte i píše, ale nedokáže mluvit. Šestý rozumí, čte, ale nemluví a píše jen tiskacím. Úroveň vzdělání ze zemí původu je u dětí různá.“
Následující principy a tipy vycházejí z metodiky Karly Kubíčkové Zkušenosti s výukou v heterogenní třídě pro jazykovou přípravu a vlastní praxe lektorek a metodiček.
Učitel*ka ve smíšené třídě
- musí k žákům přistupovat individuálně,
- musí být herec (často jsou ruce, nohy a mimika jediným komunikačním nástrojem, který má),
- musí být trpělivý, nepreferovat rychlost práce na úkor porozumění,
- musí počítat s tím, že ne vždy dosáhne předpokládaného výsledku,
- musí dobře vybírat materiály, se kterými chce pracovat, používat texty přiměřené nejen schopnostem, ale i věku žáků,
- musí mít připravené pracovní listy nebo jiný materiál různých úrovní obtížnosti,
- musí mít „krizový plán“ - práci pro ty, kteří ukončí úkol dříve nebo pro případ, že něco „nevyjde“,
- musí mít stále přehled o tom, co kdo dělá a na jaké úrovni jednotliví žáci jsou,
- musí být laskavý, ale důsledný,
- musí pochopit, že nespasí svět.
Jak si zorganizovat výuku
- Nejdříve se nadechnout a nezpanikařit
- Rozdělit třídu na maximálně 3 skupiny ( ideální jsou 2 ), přibližné úrovně/podle věku - skupiny A (nečtenáři), B (začátečníci / mladší žáci), C (pokročilí / starší žáci)
- Skupiny jsou volné, děti v případě potřeby některé činnosti vykonávají s jinou skupinou.
- Čím méně žák rozumí a čím méně je samostatný, tím blíže k učiteli by měl sedět.
- Žáci pracují (pokud možno) na stejném tématu, jejich úkoly jsou však různě náročné.
- Výuka musí být dobře naplánována, aby nevznikl chaos.
- Každý by si měl z hodiny něco odnést, cílem je naučit, nejen děti zabavit.
Jak si můžeme rozdělit žáky do skupin a jak se skupiny od sebe liší
SKUPINA A: nečtenáři (6-7 let) | SKUPINA B: mladší školní věk (8-12 let) | SKUPINA C: starší školní věk (13 let a starší) |
---|---|---|
děti ještě zpravidla nezvládají disciplínu ve třídě | začínají pracovat systematičtěji, jsou disciplinovanější | pracují samostatně a systematicky |
jsou otevřeni pohádkám, písničkám, říkankám, mají obrovskou fantazii | jsou otevřeni všemu novém, ještě se spokojí s pohádkou, ale už je zajímá opravdový svět a svět jejich vlastních hrdinů | raději pracují s materiály pro dospělé, zajímá je všechno neobvyklé, elektronické zdroje |
pracují individuálně, práce ve skupinách či dvojicích není vhodná | pracují už ve skupinách – i smíšených, ale pokud mají pracovat ve dvojicích, je lepší v genderově stejných | |
rádi vybarvují, vystřihují, skládají | v hodinách cizího jazyka málo mluví, necítí se dobře, když mají mluvit před spolužáky, necítí se bezpečně a nejsou dostatečně motivováni | |
pozornost udrží jen krátce, jakmile je činnost přestane bavit, reagují negativně | pozornost udrží 10-15 minut | udrží dlouhodoběji pozornost |
učí se rychle, učí se opakováním a zpravidla nemají problém s intonací | mají větší potíže s intonací | |
slovní zásoba (3-4 slova/den) | slovní zásoba (6-10 slov/den) | |
struktury a gramatiku jim předkládáme pouze v kontextu a neabstrahujeme | začínají chápat jazykový systém a princip třídění (od 10 let) |
Další zdroje
|
