Aby mohli pedagogové poskytovat vícejazyčným dětem jazykovou podporu, potřebují znát specifika osvojování jazyka dítětem i o typické fáze, kterými děti při osvojování nového jazyka prochází.
Důležitým aspektem při práci s vícejazyčnými dětmi je jazyková podpora. K tomu, aby se dítě mohlo začít učit nový jazyk, potřebuje však nejprve získat základní pocit důvěry – navázat vztah s učitelkou, zorientovat se v chodu MŠ a zjistit, že mateřská škola je bezpečné místo.
Pokud se dítě v mateřské škole cítí dobře a jeho adaptace proběhla úspěšně, mohou pedagogové v MŠ začít cíleně podporovat češtinu jako druhý (další) jazyk. Míra jazykové podpory závisí na možnostech mateřské školy, věku dítěte, počtu vícejazyčných dětí ve třídě a dalších faktorech.
Obsah článku
Kdy začne vícejazyčné dítě mluvit česky?
Často se nás pedagogové ptají, jak rozmluvit dítě s odlišným mateřským jazykem. Stává se, že dítě v mateřské škole už všemu rozumí, reaguje na pokyny, zapojuje se do činností, ale nemluví. Proč tomu tak je?
Je zcela běžné a přirozené, že dítě s odlišným mateřským jazykem prochází tzv. tichým obdobím (vůbec nemluví, hovoří pouze ve své mateřštině anebo jen šeptá). Z hlediska osvojování nového jazyka je toto období velmi důležité, neboť je dítě obklopené jazykem, slyší jeho intonaci, získává pasivní slovní zásobu, seznamuje s novými kulturními i jazykovými vzorci. Délka této fáze je velmi individuální, může trvat několik týdnů až měsíců, výjimečně i rok. I v tomto období můžeme dítěti poskytnout účinnou jazykovou podporu, bude-li naše pomoc citlivá a poučená.
Tip: Pro dítě s odlišným mateřským jazykem může být výhodná přítomnost dvojjazyčné asistentky pedagoga, která také nehovoří dokonale česky, přesto je v MŠ obvykle dobře přijímána. Důležité je na dítě netlačit a záměrně neupozorňovat na to, že dítě (ještě) nemluví. Můžeme naopak zdůraznit, že se dítě česky učí a že k tomu ještě hovoří dalším jazykem.
Znát jazykovou sitauci dítěte
Některé děti jsou více introvertní a neprojevují se příliš ani ve svém mateřském jazyce. Jiné děti doma mluví s rodiči dvěma jazyky a čeština je pro ně již třetí komunikační jazyk. Jindy se děti se stydí za svoji nepřesnou výslovnost a bojí se proto mluvit před ostatními. To vše může hrát v mluveném projevu dítěte roli. I zde máme prostor prostor pro budování dobrých vztahů. Tam, kde jsou vztahy přátelské, nemusí mít dítě obavy, že jej budou ostatní zesměšňovat pro nedostatečnou výslovnost nebo cizí přízvuk.
Tip: Pokud mají pedagogové podezření, že by problém s řečí u dětí mohl být hlubší (např. vývojová dysfázie, poruchy sluchu, jakákoliv další SVP), mohou si více všímat, jak dítě komunikuje s rodiči, sourozenci anebo jinými dětmi hovořícími stejným jazykem. V případě, že má dítě obtíže i ve svém jazyce, můžeme doporučit rodičům návštěvu PPP nebo logopedickou poradnu. Včasná intervence speciálního pedagoga nebo logopeda je důležitou prevencí školní neúspěšnosti v pozdějších letech.
Možnosti podpory rozvoje osvojování ČDJ
V případě dětí předškolního věku ještě nemluvíme o výuce jazyka, ale o jejich podpoře při osvojování jazyka. Jsou-li děti v předškolním věku vystaveny jazyku (dostatečně a v jeho kvalitní formě), mají mechanismy, kterými si jazyk (jeden nebo i více) přirozeně osvojují. Pokud je MŠ hlavním jazykovým prostředím, v němž se dítě setkává s češtinou, můžeme intenzitu jazykových podnětů posílit. Možností, jak poskytovat dítěti cílenou jazykovou podporu, je několik.
Jazykové chvilky: krátká a cílená jazyková podpora
Najít chvíli pro individuální práci s vícejazyčným dítětem může být náročné, ale i pět minut cílené podpory každý den dítěti přináší velké benefity. Pokud je ve třídě asistentka pedagoga, může převzít část individální práce s dítětem: před komunitním kruhem s dítětem projít aktuální slovní zásobu, při individuální práci si na chvíli sednout ke stolečku, na procházce jít s dítětem za ruku a komentovat, co vidí. Více o podpoře v individuálních jazykových chvilkách se dočtete v tomto článku.
Práce s třídou: někdy stačí jen malá změna
Když zohledňujeme potřeby dítěte s odlišným mateřským jazykem při ranním kruhu nebo řízené činnosti, je to pro učitele příprava a plánování navíc. Vynaložené úsilí se nám však vrátí v podobě zapojeného dítěte, které mělo možnost zažít úspěch. Někdy stačí jen mírně upravit vzdělávací metodu nebo přizpůsobit obsah vzdělávání. Další tipy pro práci se celou třídnou najdete zde.
Kurz čdj: všichni jsme na jedné lodi
Výhodou kurzu čdj je menší skupina dětí, která poskytuje možnost individualizované práce. Většinou je také pro děti mnohem jednodušší mluvit česky v menší skupině, kde se všichni děti česky teprve učí. Inspiraci, jak vést kroužek čdj, získáte v tomto článku.
Systematická podpora všech jazykových rovin
Při jazykové podpoře lektoři ČDJ vždy pamatují na rozvoj slovní zásoby, seznamují děti s novými slovíčky, procvičují je formou rozmanitých her. Při poskytování jazykové podpory bychom však měli mít na zřeteli všechny jazykové roviny a vytvářet takové situace a hry, při nichž bychom rozvíjeli nejen slovní zásobu, ale také další oblasti jazyka.
Slovní zásoba (lexikálně‑sémantická rovina)
Podpořme znalost především běžně užívaných a užitečných slov a naopak se vyhněme (především při komunikaci se začátečníky) zdrobnělinám, slovním hříčkám. Velice důležité je dítě nezahltit, když představujeme novou slovní zásobu.
Tip: Pokud děti prochází tichým obdobím a ještě nemluví, můžeme s ním provést jazykovou diagnostiku. Díky ní získáme dobré povědomí o tom, do jaké míry mají děti osvojenou základní slovní zásobu. Když diagnostiku s dětmi provádíme opakovaně (např. po skončení adaptačního období a na konci školního roku), můžeme pozorovat, jak rychle děti v osvojování jazyka pokročily, a lépe tak nastavit další jazykovou podporu.
Praktické využití jazyka (pragmatická rovina)
Pragmatickou rovinou se rozumí schopnost běžné komunikace. Dítě, které umí vyjádřit své potřeby, se bude cítit ve fyzické i psychické pohodě. Když zvládne poděkovat a poprosit, zvýší se jeho sociální kompetence a ostatní děti ve třídě jej budou lépe přijímat.
Tip: Děti v předškolním věku by měly chápat rozdíl mezi tykáním a vykáním. V některých jazycích (např. v angličtině) se vykání vůbec nevyskytuje, pro mluvčí angličtiny je proto náročné tuto jazykovou kategorii pochopit a aplikovat. Není přitom nutné, aby děti v mateřské škole pedagogům vykaly. K nácviku vykání lze vytvářet modelové situace s maňáskem či při hraní rolí.
Gramatika (morfologicko‑syntaktická rovina)
Při osvojování gramatiky pamatujme na možnosti dítěte v předškolním věku. Některé gramatické jevy si děti osvojují až po delším a intenzivním kontaktu s jazykem (např. předložky, složitější pády – 6., 3.). Při podpoře osvojování jazyka platí zásada, že gramatiku nevysvětlujeme, ale ukazujeme nebo hrajeme! Konkrétní gramatický jev, s nímž dítě seznamujeme, je vždy potřeba spojit s nějakým tématem. Např. se 4. pádem dítě seznamujeme v tématu jídlo, rody podstatných jmen procvičujeme v tématu zvířata.
Tip: Z trénování gramatiky by neměl nikdy být dril. Pro osvojení určité gramatické kategie můžete využít například deskových her. Při pexesu si děti trénujují 4. pád (mám kočku a žiravu) a množné číslo (mám dvě kočky, dvě žirafy).
Výslovnost (foneticko‑fonologická rovina)
Děti v předškolním věku mají ještě vyšší fonematickou citlivost, v tomto věku se ještě může snadno odbourat cizí přízvuk. V předškolním věku děti potřebují často logopedickou péči. Práci logopeda samozřejmě nemůžeme nahradit, ale můžeme s dětmi cvičit průpravná cvičení: jazykové rozcvičky, hrát logedické hry. Pro rozvoj výslovnosti výborně poslouží práce s rytmizací a básničkami. Opravdovou branou do jazyka bývá píseň. Nepojte se zařazovat do práce s vícejazyčnými dětmi písně, hru na orffovy nástroje, tanec. Některé děti začnou v češtině nejdříve zpívat a až poté mluvit!
Tip: Pro zapojení hudbeních činností do práce s celou třídou i vícejazyčnými dětmi se inspirujte v metodikách Mileny Kmentové, které vyšly v nakladatelství Portál. Jsou studnicí inpirace jazykových her a hříček s rytmem, melodií či intonací. Budou bavit děti i vás.
Zdroje a další literatura:
Doleží, L. (ed.) Začínám učit češtinu pro děti-cizince. Praha: AUČCJ 2015.
Cummins, J.: Bilingual Children’s Mother Tongue: Why Is It Important for Education? 2001, February. Sprogforum, 7(19), 15-20.