Obsah článku
aneb Proč vyučující ČDJ nemůže být Ferda Mravenec, práce všeho druhu
V současné době se často setkáváme se situací, kdy se v kurzu ČDJ od vyučujících očekává, že budou žáky seznamovat jak s češtinou jako druhým jazykem, tak připravovat k maturitě a v mezičase ještě pracovat s odborným jazykem jednotlivých předmětů. Tyto požadavky nevycházejí ze špatných úmyslů, je pochopitelné, že všichni chceme žákům co nejrychleji pomoct, aby mohli naskočit do rozjetého vlaku na středoškolské trati. Ale pojďme si také upřímně říct, že tohle všechno určitě není v silách jednoho člověka. I vyučující ČDJ mají své osobní hranice. Snaha bezezbytku naplnit zmíněná očekávání vede k neúměrně dlouhým přípravám, válcujícímu pocitu zodpovědnosti za školní úspěch žáků vždy a všude a roztáčející se spirále stresu na straně češtinářů.
Příjemná a produktivní atmosféra jazykových lekcí začíná vždycky u nás jako učitelů. Pojďme ze sebe tedy alespoň částečně setřást celé to břímě odpovědnosti a začít ji budovat. Přívětivá atmosféra však zároveň není nijak v rozporu s tím, že se na lekcích ČDJ také hodně a intenzivně pracuje. Jen se dle našich zkušeností ukazuje, že tam, kde se žáci nebojí a pracují uvolněně, je i výuka efektivnější.
Čeština jako druhý jazyk (ČDJ)
Lekce ČDJ se minimálně v prvních měsících výuky začátečníků od běžných hodin českého jazyka a literatury poměrně liší. Nejdřív se soustředíme primárně na výuku jazyka a spoléháme se na posloupnost témat i obsah osvědčených učebnic. Učebnice jako hlavní opora nám poslouží i nadále, pokud se nám s nimi dobře pracuje. Není nikterak nutné snažit se na každou hodinu vytvářet vlastní vyšperkované podklady.
Pokud už žáci nějakou výuku ČDJ absolvovali, je příhodné si pro určité časové období, například jeden měsíc, zvolit prioritu. Zamysleme se nad skutečným minimem, které žáci v dané chvíli potřebují (se zohledněním jejich kognitivní kapacity), a nad tím, jak ověříme, zda si učivo skutečně osvojili. Tak jim umožníme skutečný rozvoj kompetencí, aniž bychom plýtvali energií na zběsilé tempo výuky, které vede k přehlcení a zapomínání.
Při volbě témat z oblasti češtiny jako druhého jazyka se můžete inspirovat našimi sylaby či kurikulem. Dále mohou v této oblasti být užitečné i pracovní listy, které jsou k některým frekventovaným tématům zpracované.
Pro jednotlivá podtémata rovněž zařazujeme i drobné „pretesty“, klidně v interaktivní formě Kahootu či Quizletu. Tak budeme mít stále přehled o tom, co už žáci umějí a na co můžete navazovat.
Naší povinností určitě není umět mateřské jazyky žáků. Článek o srozumitelném vyjadřování ve výuce osvětluje, jaké důsledky může (ne)překládání ve výuce mít a jak se obejít bez něj.
Příprava k maturitě
Příprava k maturitě je samozřejmě pro středoškolské vyučující důležitý úkol, ale pokud jsou žáci v prvním ročníku, veškerá náplň kurzu ČDJ se dá vnímat jako kroky směrem k přípravě, neboť se tak buduje již zmíněný základ. A bez solidního základu (učivo ČDJ) se dům (učivo ČJL završené maturitní zkouškou) stavět nedá. Příprava samozřejmě vyžaduje hodně času a jestli chcete již nyní dělat něco konkrétního, protože cítíte, že na to žáci mají, podívejte se na článek o tom, jak začít s přípravou na psaní slohů. Najdete tam konkrétní tipy, jak do výuky nenásilnou formou zařadit psaní, jehož ovládnutí je klíčovou podmínkou k úspěšné maturitní slohovce. Z našich zkušeností totiž vyplývá, že právě tato část maturity činí žákům s OMJ největší potíže.
Příprava do předmětů
Umožňuje-li to nastavení Vaší školy (zejména ve skupinách pro bezplatnou jazykovou přípravu) i vztahy s kolegy, je určitě vhodné se vzájemně informovat, co se žáci v jednotlivých předmětech zrovna učí, protože tím, že se budou dejme tomu některá z pravopisných pravidel učit na slovní zásobě a frázích, které zrovna probírají v jiném předmětu, daleko lépe si potom všechny informace propojí mezi sebou. Zároveň tak nenásilně dojde k opakování a upevnění látky v obou směrech. Ale pojďme si také říct, že úkolem učitele ČDJ není doučování žáků z jednotlivých předmětů. Sami mají obsáhlou agendu učiva, které potřebují předat, a proto je opět třeba stanovovat priority a volit to nejnutnější minimum. Slovem minimum se nenechme zmást – jedná se nejen o slovní zásobu, kterou žák využije v běžném životě, ale také o tu, kterou využívá v různých předmětech pro projev na dostatečné úrovni:
- slova z běžného života: tužka, žlutý, dělat
- slova z akademické slovní zásoby (využitelná napříč předměty): rozdíl, stanovený, ovlivnit
Práce s odbornou slovní zásobou
Pokud vznikne prostor pro systematickou práci se slovní zásobou jednotlivých předmětů, mohou pro základní orientaci posloužit okruhy s klíčovou slovní zásobou pro jednotlivé obory. Situace si to naléhavě žádá, např. když žáci nastupují do praxí a je tedy ve hře jejich jazyková vybavenost i s ohledem na bezpečnost, nebo ve chvíli, kdy už se dostali na pokročilejší úroveň znalosti češtiny. K okruhům slovíček však musíme přistupovat výběrově. Když totiž jako laik v daném oboru otevřeme některý ze slovníčků, polovině termínů pravděpodobně sami neporozumíme nebo si jejich významy pouze domyslíme. Zároveň je však možné z termínů vypreparovat ta slova, která najdeme i v běžné slovní zásobě, např. snímače neelektrických veličin, diskrétní součástky, střídavý proud…, ta si společně vysvětlit a hlavně procvičovat jejich užití v reálných větách.
Často se ale stává, že na lekce ČDJ dochází žáci z různých oborů, což situaci ještě více komplikuje. Tehdy je vhodné se v co největší míře věnovat lexiku a dovednostem, které poslouží všem.
Pro některé hodiny samozřejmě zvažme i práci ve skupinách podle oborového zaměření, což metodicky do značné míry kopíruje zásady práce v heterogenní skupině.
Uklidnění závěrem
Pokud se k výuce ČDJ dostanete, nemůžeme vám bohužel zaručit, že situace bude vždy jednoduchá. Ale dovednosti, které si při ní osvojíte, využijete i pro všechny další skupiny: kreativita v hledání různých cest, jak předat konkrétní učivo, a stanovování priorit v rámci dlouhodobého plánu.