Školní neúspěšnost – realita dětí s OMJ

Přechod z mateřské školy do základní bývá pro vícejazyčné děti obtížný, protože se znovu dostávají do prostředí, které neznají a potřebují pomoc s orientací a s novými nároky na komunikaci. Navíc se nově potýkají s domácí přípravou, kde jim rodiče nemohou kvůli jazykové bariéře být dostatečnou oporou. Výuka na ZŠ staví na jazykových dovednostech dětí – čtení a psaní a školní úspěch je hodnocen známkami, což je obzlvášť pro děti s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka demotivující.

Když nastoupí školně nezralé dítě do první třídy a nebude výuku zvládat, může se stát, že ho ještě na rok vrátí do mateřské školy, tyto případy nejsou zdaleka tak ojedinělé. V poradenské činnosti bohužel často řešíme i opakování prvního ročníku. Děti doplácí na nedostatek podpory v první třídě či na neuvážené přijetí do ZŠ bez adekvátní diagnostiky školní zralosti. Tento pocit selhání ve škole může mít pak negativní dopady na další motivaci dítěte ve vzdělávání a na jeho psychiku obecně.

V následujících odstavcích Vám předkládáme naše doporučení, co může konkrétně dětem s OMJ při přestupu do základní školy pomoci a jak těmto situacím školního neúspěchu předejít.

1) Prezenční zápisy
Doporučujeme stejně jako naši kolegové z organizace Člověk v tísni vypsat prezenční zápisy pro děti s OMJ (SVP). Toto individuální setkání s přítomností speciálního pedagoga, případně logopedického pracovníka nebo školního psychologa a odborné vyhodnocení všech aspektů školní zralosti je pro budoucí školní úspěšnost dítěte klíčové.

2) Individuální přístup
Když se ve školách setkáváme s příklady dobré praxe, společným jmenovatelem je vždy individuální přístup k dítěti. Jazyková diagnostika nám pomůže s nastavením vhodné jazykové podpory konkrétního vícejazyčného dítěte vycházející z jeho aktuálních jazykových potřeb. Naším dlouhodobým cílem přesahujícím jednotlivé stupně je u dítěte s OMJ systematicky rozvíjet češtinu. Formálním postupem zařazení principů individualizace a diferenciace obsahu a výstupů napříč stupni vzdělávání je zpracování PLPP školou či IVP na základě doporučení školského poradenského zařízení. Detailnější informace najdete zde:
https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=10466
https://www.inkluzivniskola.cz/plany-podpory-ms

Podle speciální pedagožky Petry Plaché je aktuální úroveň komunikačních schopností v českém jazyce při posuzování školní zralosti dítěte významným kritériem, je však třeba zohlednit všechny faktory (emoční zralost, školní připravenost, rodinný kontext), které se navzájem ovlivňují. Nedostatečně osvojený jazyk může být rizikovým faktorem školní neúspěšnosti. Důležitým podkladem pro ZŠ je zpráva o vývoji a pokroku dítěte, aby mohli učitelé navázat na práci svých kolegů z MŠ a snadno nastavili smysluplnou podporu dítěti s OMJ, které zatím dostatečně neznají, případně zahájili včasnou intervenci.

3) Plán adaptace
Jak již bylo řečeno výše, vícejazyčné dítě se musí adaptovat na nové školní prostředí a podmínky, jeho situace je ještě o něco náročnější než u českých vrstevníků. Z tohoto důvodu doporučujeme učitelům, aby zpočátku zaměřili svou pozornost více na to, jak se dítě první dny ve škole cítí, než na objem toho, co se naučí. Doporučujeme k tomuto tématu volný překlad článku kanadského pedagoga Michaela Fullana s deseti tipy na podporu psychické podpory dětí: https://www.inkluzivniskola.cz/deset-tipu-na-podporu-psychicke-pohody-deti-po-navratu-do-skoly-pro-aktivaci-jejich-prirozeneho

4) Intenzivní podpora
Ideální cestou je doporučit rodičům, aby v létě před nástupem do ZŠ zapsali své dítě na letní intenzivní jazykové kurzy češtiny pořádané neziskovými organizacemi (META, CIC, ICP):
https://icpraha.com/kurzy-ceskeho-jazyka/#2
Rodiče se na doporučení pedagogů mohou také obracet na jazykové školy či přímo na vybrané ZŠ a MŠ:
https://cizinci.npi.cz/prehled-nabizenych-kurzu-cj-pro-deti-a-zaky-omj-v-jednotlivych-krajich/

5) Spolupráce s rodinou
Rodiče z odlišného kulturního prostředí je vhodné dopředu seznámit s konceptem povinného předškolního vzdělávání v posledním roce MŠ, který pro ně nemusí být samozřejmostí. Je třeba jim vysvětlit cíle předškolního vzdělávání a výhody pravidelné docházky dítěte s OMJ pro budoucí úspěch ve vzdělávání. Pokud situace neumožňuje přítomnost dětí v MŠ, ve spolupráci s rodiči můžeme zajistit pravidelný kontakt dítěte s českým jazykem. Lepší součinnost s rodinou lze zajistit předáním srozumitelných informací o potřebě podpory jejich dítěte, a to zejména při odkladu školní docházky. Dopisy rodičům v různých jazykových mutacích najdete zde:
https://www.inkluzivniskola.cz/jak-muze-byt-podporeno-vase-dite-ve-vzdelavani
Nejpozději při přestupu dítěte z MŠ do ZŠ je nutné navázat úzkou spolupráci s rodinou. Pokud neovládáme společný zprostředkovací jazyk, je vhodné pro komunikaci zprostředkovat tlumočníka. V NPI Vám pomohou s překlady základních dokumentů i se zajištěním tlumočníka zdarma: https://cizinci.npi.cz/tlumoceni-a-preklady/

Následující kazuistiky konkrétních dětí s OMJ představují dva skutečné příběhy dětí před jejich nástupem do základní školy ve ztížených podmínkách a reflektují nezbytnost jazykové podpory pro budoucí školní úspěšnost těchto dětí.

Na příkladu vietnamského chlapce Ahna bychom rádi poukázali na to, že vhodně nastavená jazyková podpora má na úrovni mateřské školy rozhodně smysl (zvláště v současných komplikovaných podmínkách a nedostatečného sociokulturního kontaktu).
V září 2020 byl v případě tohoto chlapce předpoklad odkladu školní docházky zejména s ohledem na epidemiologickou situaci a nucené půlroční přerušení jazykové podpory a docházky. Navzdory ztíženým podmínkám v posledním ročníku MŠ však chlapcovi kognitivní schopnosti a ochota komunikovat tvořily dostatečný základ pro vytvoření nosného PLPP. Od října 2020 tak byla nastavena spolupráce externisty a speciálního pedagoga, která ideálně spojovala skupinovou podporu dětí s OMJ v rámci kroužku češtiny a individuální podporu zaměřenou na specifické potřeby konkrétního dítěte (rozvoj slovní zásoby, sluchová diferenciace apod.).
Pedagogický tým se při nastavení plánu podpory řídil metodickým doporučením školního logopeda a odborníka na výuku češtiny jako druhého jazyka. Učitelky ve třídě se chlapci věnovaly v rámci předškolní přípravy, chlapec také spolu s ostatními předškoláky docházel na Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování, kde se velmi dobře zapojoval.
U chlapce byl zaznamenán během půl roku velký pokrok. Hlavními faktory, které kromě fungující jazykové podpory šité na míru danému dítěti sehrály velkou roli v tomto pokroku, byla pravidelná docházka a spolupráce s maminkou. Během druhého uzavření MŠ na jaře 2021 již nebyl u chlapce zaznamenán takový propad. Prostřednictvím online a telefonické komunikace asistenta pedagoga dané třídy byl chlapec stále v kontaktu s českým jazykem až do znovuotevření mateřských škol. Rodiče chápali význam předškolní přípravy pro svého syna a kdykoliv to podmínky umožňovaly, chlapce do MŠ umisťovali. Tento příklad dokládá, jak je spolupráce mateřské školy s rodinou pro přípravu na ZŠ klíčová. Výsledkem je, že chlapec nastupuje v září 2021 do běžné 1. třídy, rozpoznává písmena, dovede číst a psát česká a anglická slova, čímž překonal očekávání od zavedené jazykové podpory a potvrdil svůj jazykový talent.

Pro srovnání uvádíme případ vietnamské dívky Aničky, pro kterou okolnosti povinného předškolního roku znamenaly výraznou regresi a komplikace do budoucna. Její jazyková znalost ještě nebyla na jaře 2020 dostatečně upevněna a rok s minimálním kontaktem s češtinou zcela v izolaci ve vietnamsky mluvící komunitě pro ni znamenal, že začínala po návratu do MŠ v roce 2021 s osvojováním češtiny jako druhého jazyka znovu od začátku. Zcela zásadně zde měla vliv nedostatečná docházka dívky, která byla v MŠ od března 2020 do dubna 2021 přítomna celkem 6 dní. Hlavním důvodem byla izolace rodiny a strach rodičů z epidemiologické situace, bohužel nefungovala ani online komunikace.
Dalším faktorem je také osobnost dítěte. Dívka je velmi introvertní, ostýchavá, neprůbojná. Bojí se dělat chyby. To všechno samozřejmě prodlužuje tzv. tiché období, kdy se dítě bojí v cizím jazyce mluvit a odmítá komunikovat. Obecně lze vysledovat, že děti s OMJ tohoto typu se svými projevy a jazykovými schopnostmi vrátily o rok zpátky.
Takové dítě se bude muset v přípravné třídě kromě adaptace na nové školní podmínky a režim vyrovnat také s neznalostí vyučovacího jazyka, nevyhnutelným školním neúspěchem hned na počátku školní docházky a strachem z chyb. Nedostatečná podpora na úrovni MŠ má za následek mnohem vyšší požadavky na poskytnutí podpůrných opatření na ZŠ, nutností je využití šablon, projektů a dotací pro systematickou jazykovou podporu. Vzhledem k izolovanosti rodiny hrozí v případě opětovného přechodu na online výuku úplné vypadnutí ze vzdělávacího systému a opakování ročníku.

Více k včasné prevenci školní neúspěšnosti a podpoře dětí s odkladem školní docházky najdete v článku zde:
https://cosiv.cz/cs/2021/05/07/pri-navratu-do-skolek-je-treba-podporit-skolni-uspesnost-predskolaku/