Jazyková příprava na ZŠ

Školská legislativa (konkrétně školský zákon) uznává právo všech cizinců (nejen občanů EU, jako tomu bylo dříve) na kurz českého jazyka. Pro všechny žáky cizince, kteří „plní povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků.“ (ŠZ, § 20).

Podrobnosti upravuje § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. MŠMT k tomuto systému vydalo metodický materiál.

Kdo poskytuje jazykovou přípravu?

• Školy určené příslušným krajským úřadem, který jazykovou přípravu financuje.
• Jazykovou přípravu poskytují všechny školy, které mají alespoň 5% cizinců a jsou tvořené třídami prvního i druhého stupně. Tyto školy musí jazykovou přípravu nabídnout i žákům z (neurčených) okolních škol.
• Školou určenou se na vlastní žádost může stát každá škola, která má min. 5 žáků cizinců. Může se jednat i o školu tvořenou pouze třídami prvního stupně. Tyto školy musí aktivně požádat příslušný krajský úřad, aby je určil. Takto určené školy nemusí nabízet kurzy češtiny dětem z okolních škol.
• Děti v přípravných třídách se nezapočítávají do počtu ani podílu rozhodného pro stanovení určené školy.
• Krajský úřad zařadí danou školu na seznam určených škol.

Kdo má nárok na JP?

• Pouze žáci s cizí státní příslušností, kteří plní povinnou školní docházku v ČR maximálně 24 měsíců. Nárok se týká i žáků v přípravných třídách. Pro školní rok 2024/2025 platí výjimka, že nárok mají všichni cizinci, kteří plní povinnou školní docházku v ČR maximálně 36 měsíců.
• Ředitel kmenové školy je povinen informovat zákonné zástupce žáků o jejich nároku na jazykovou přípravu nejpozději do týdne od jejich příchodu do školy. Doporučujeme rodičům předat přeložené informace o jazykové přípravě.
• Zákonný zástupce musí o zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu požádat. Může k tomu využít přeložený vzor žádosti o zařazení do skupiny pro jazykovou přípravu.
• Určená škola je na základě žádosti rodičů povinna žákovi poskytnout jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů. Do té doby doporučujeme pro žákovu podporu v kmenové škole využít služby adaptačního koordinátora.

Jak je to se žáky, kteří nemají nárok na JP?

Doporučujeme, aby si kmenová škola vytipovala i ostatní žáky s nedostatečnou znalostí češtiny, kteří nárok na jazykovou přípravu sice nemají, ale mohou být do skupiny pro jazykovou přípravu zařazeni, pokud v ní zbyde místo, nebo nadpočetně. Také tyto žáky může škola otestovat, aby zjistila jejich jazykovou úroveň a případnou potřebu jazykové podpory. Jedná se o:

• žáky s cizí státní příslušností, kteří plní v ČR povinnou školní docházku déle než 36 měsíců,
• žáky s nedostatečnou znalostí češtiny s českým občanstvím.

Nárok na jazykovou přípravu jim bohužel nevzniká. Pokud by pro ně místo nebylo, doporučujeme využít podporu z §16 školského zákona (tj. 3 hodiny ČDJ týdně aj.), případně využít jiné možnosti financování výuky ČDJ. Na tuto nerovnost dlouhodobě upozorňujeme MŠMT a apelujeme na její nápravu.

Co dělat, když se žák s nárokem nemůže jazykové přípravy v určené škole účastnit?

• Systém jazykové přípravy v určených školách v praxi často naráží na situace, kdy je určená škola bude příliš daleko, je špatně dopravně dostupná nebo dítě s nárokem nemá možnost se do určené školy dopravit (vzhledem k jeho nízkému věku, nemožnosti rodičů jej v pracovní době doprovázet) nebo to pro něj z nějakého důvodu není vhodné, například pokud se dítě v první třídě potřebuje spíše začlenit do třídního kolektivu nebo pokud je dítě křehčí, má za sebou náročnou historii a potřebuje navázat pevnější pouto v jedné škole s jednou třídou.
• V těchto případech doporučujeme zajistit výuku ČDJ v kmenové škole z podpůrných opatření. Ve 2. i 3. stupni PO mají děti s nedostatečnou znalostí češtiny nárok na 3 hodiny ČDJ týdně. Doporučujeme tuto podporu kombinovat také s pedagogickou intervencí v 1. stupni PO, s vypracováním IVP a v případě potřeby i zažádat o asistenta pedagoga. Podpora podle § 16 školského zákona zůstala nezměněna.
• Tuto podporu je případně možné kombinovat s distanční výukou ČDJ v určené škole. V tomto případě je kmenová škola povinná zajistit žákovi vhodné prostory, techniku i pedagogický dozor, který lze vykonávat v rámci nepřímé pedagogické činnosti. V každém případě ale doporučujeme zajistit hlavní výukové hodiny ČDJ prezenčně, protože distanční výuka je pro žáky s OMJ nevhodná, což se jasně ukázalo v době uzavření škol kvůli pandemii.

Jak stanovit rozsah JP?

• Doporučený rozsah výuky stanoví  vstupní orientační test NPI ČR. Lze využít i jiný způsob ověření vstupních znalostí češtiny.
• Doporučujeme, aby bylo ověřování provedeno v kmenové škole, která zjistí, zda je pro žáka jazyková příprava vhodná a v jakém rozsahu. Následně žákovi nabídne vhodný kurz ČDJ v dostupné určené škole.
• Žáci mohou čerpat nejméně 100 a nejvýše 400 hodin po dobu 20 výukových měsíců (tj. doba prázdnin se nezapočítává). Tato doba se neřídí začátkem a koncem školního roku, ale začíná běžet až v momentě, kdy žák začne chodit do kurzu ČDJ. Může nastoupit do kurzu ČDJ kdykoliv v průběhu školního roku, podle toho, kdy nastoupí do školy. Nárok na jazykovou přípravu se pro přípravné třídy a základní školu sčítá, tj. pokud dítě vyčerpá 200 hodin jazykové přípravy v přípravné třídě, má nárok na dalších 200 hodin v první třídě ZŠ.
• Rozsah výuky ČDJ se určuje vždy pro celou výukovou skupinu. Stanoví se podle žáka/žákyně s největším rozsahem podpory ve skupině (tj. s nejnižší úrovní jazyka).

Jak rozdělit žáky do skupin pro JP?

• Žáky rozdělujeme do skupin podle formy výuky (prezenční/distanční). Prezenční i distanční skupinu můžeme rozdělit zvlášť pro 1. a 2. stupeň, když bude mít každá z těchto skupin alespoň 2 žáky. Pokud ale škola nemá dostatečné personální nebo prostorové kapacity pro oddělené skupiny, může vzniknout smíšená skupina pro žáky 1. i 2. stupně. Dítě v přípravné třídě může být zařazeno pouze do prezenční skupiny.

Počty žáků pro vznik skupin jazykové přípravy

Pokud ve škole zůstane pouze jedna skupina s 1 nárokovým žákem, může výuka ČDJ tohoto žáka pokračovat, dokud žák nevyčerpá svůj nárok.

Rozhodující faktory pro výpočet finančního nároku

Rozložení výuky ČDJ v čase

A) Výuka ČDJ může být rovnoměrně rozložena po dobu 20 měsíců, kdy je zajištěn úvazek učitele ČDJ, aniž by bylo nutné spoléhat na příchod nových žáků s nárokem v průběhu roku.

B) Výuka ČDJ může proběhnout v intenzivnějším časovém bloku, např. v prvních 3 nebo 5 měsících s tím, že po skončení tohoto bloku žáci nárok vyčerpají a plně se zapojují do běžné výuky na kmenové škole s podporou.

Doporučení: U obou variant je vhodné zvážit dopad na efektivitu samotné výuky ČDJ pro vícejazyčné žáky a žákyně.

Jak by měla JP probíhat?

• Nejlépe v době běžné výuky, kdy jsou žáci z příslušných předmětů automaticky uvolňováni. O dalších způsobech se dočtete v článku Jak zorganizovat výuku ČDJ ve škole.
• Výuka ČDJ může probíhat například podle kurikula ČDJ, které zpracovalo NPI ČR. ČDJ není součástí RVP ZV. Lze jej ve škole zařadit také jako nepovinný nebo volitelný předmět.
• Úvazek učitele ČDJ se odvíjí od počtu výukových skupin a nároku na rozsah jazykové přípravy žáků cizinců ve skupinách.
• Podle vyjádření MŠMT by ČDJ měl učit vysokoškolsky vzdělaný pedagogický pracovník.

Jak vyučovat předměty, z nichž jsou žáci částečně uvolněni?

• Pokud je možné si vybrat, ze kterých předmětů žáka uvolnit, doporučujeme, aby žák absolvoval každý klíčový předmět alespoň zčásti. Většinou ale bude to, z jakých předmětů bude žák uvolněn, dáno rozvrhem kurzu ČDJ v určené škole.
• Všem žákům účastnícím se jazykové přípravy doporučujeme zpracovat individuální plán podpory (PLPP nebo IVP) a v něm upravit individuální vzdělávací cíle, obsah i metody výuky s ohledem na jejich reálné možnosti a schopnosti. Máme pro to oporu v Metodice MŠMT („učitel upraví žákovi obsah, metody a cíle vzdělávání“, str. 9).
• Žákům je možné upravovat pracovní listy s vizuální oporou, zadávat jim samostatnou práci v hodinách atp. Praktické tipy, jak postupovat, najdete v článku Podpora ve výuce v určené i neurčené škole a v infografice.
• Individuální úprava vzdělávacích cílů a podpora jsou důležité nejen v předmětech, z nichž je žák částečně uvolňován, ale i ve všech ostatních předmětech, ve kterých žák učící se česky bude potřebovat dlouhodobou podporu a individuální přístup.
• Určitě bychom neměli po dětech vyžadovat, aby zameškané učivo samy dohnaly, ale měli bychom adekvátně snížit nároky na ně.
• Vyplatí se i pracovat s třídním kolektivem, aby děti odlišnému přístupu vůči jejich vícejazyčným spolužákům rozuměly.

Jak je to s distanční výukou ČDJ?

• Krajský úřad současně určí v každém kraji alespoň jednu školu, která bude organizovat distanční výuku ČDJ pro děti, které nebudou moci na výuku ČDJ dojíždět.
• Kmenová škola zajistí dítěti příslušnou techniku a pedagogický dozor. Pouze distanční výuku ČDJ ale nedoporučujeme, neboť v době – uzavření škol se ukázalo, že je pro vícejazyčné žáky velmi málo efektivní.
• Pokud dítě nebude mít možnost účastnit se výuky ČDJ naživo alespoň částečně, doporučujeme využít podpůrná opatření podle paragrafu 16 školského zákona a zajistit dítěti výuku ČDJ 3 x týdně v jeho kmenové škole na základě doporučení PPP.

Jak žáky účastnící se jazykové přípravy hodnotit?

• Pokud je žák z nějakého předmětu uvolněn úplně, v pololetí je možnost jej nehodnotit. Na konci školního roku je pro žáky, kteří se účastní jazykové přípravy a kvůli ní předmět zcela vynechají, možnost uvést na vysvědčení „uvolněn“, žák pak postupuje do dalšího ročníku. Úplné vynechání předmětu ale nedoporučujeme, žák tím o předmět zcela přijde. Nedoporučujeme ani „nehodnocení“, je to pro žáky demotivující.
• Doporučujeme hodnotit žáky ze všech klíčových předmětů, na základě jejich individuálního plánu podpory, podle toho, nakolik se jim podařilo dosáhnout individuálních vzdělávacích cílů, jaký byl jejich osobní pokrok. Neměli bychom jejich výkon srovnávat s výkonem ostatních dětí ve třídě, protože bychom pak hodnotili jejich znalost češtiny, nikoliv kompetence v příslušném předmětu. Hodnocení těchto dětí by mělo být vždy motivační.
• Při individuálním hodnocení žáků s OMJ se můžeme opřít o Metodiku MŠMT, která praví, že žáka nelze hodnotit za výuku, ze které je uvolněn, a že žáka je potřeba hodnotit individuálně s ohledem na dosažené pokroky a zvládnutelné úkoly, nesrovnávat jej se spolužáky. V tomto bodě se Metodika opírá o vyhlášku č. 48/2005 Sb., § 15 odst. 2 a 4:

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Postup při zařazování žáka do skupiny pro JP

Jaká je role jednotlivých aktérů v systému jazykové přípravy?

Krajský úřad

• určuje školy, v nichž bude probíhat jazyková příprava – komunikuje s příslušnými školami a zřizovateli, zjišťuje jejich potřeby, určí alespoň jednu školu pro distanční vzdělávání v kraji
• zveřejňuje a aktualizuje seznam určených škol na webu
• sbírá informace od určených škol o počtech podpořených vícejazyčných žáků a těch, kteří nemohou docházet na JP do určené školy
• sbírá informace od neurčených škol o počtech žáků s nárokem na JP, jejich možnostech stát se určenou školou, dojezdové vzdálenosti mezi školami, personálními a prostorovými kapacitami
• poskytuje školám určených k jazykové přípravě v základním vzdělávání finanční prostředky z rezervy
• komunikuje s MŠMT
• komunikuje s mikroregiony (MAP, ORP) – určuje školy pro žáky z neurčených škol a určuje školy v ORP, kde není škola určená
• zprostředkovává vzdělávání pedagogů – o systému JP a možnostech podpory ve výuce, vícejazyčnosti, osvojování (akademického) jazyka atd.
• vyhodnocuje každý rok JP a přijímá případné změny
• zajistí dopravní obslužnost mezi školou určenou a školou spádovou, přesahuje-li vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka 4 km (§ 187 odst. 5 školského zákona), další možností je tzv. bussing – svážení žáků

ZŠ určená

• poskytuje výuku češtiny jako druhého jazyka (ČDJ)
• využívá podpory ze strany MŠMT, KÚ a NPI ČR
• spolupracuje s kmenovými školami
• pokroky žáka jsou ověřovány průběžně, výstupem by mělo být doporučení pro kmenovou školu, na co se dále v jazykové podpoře
  žáka zaměřit a jak nastavit další podporu
• ředitel:
  • bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole, pokud již zařazení žáka do určené školy neumožňují prostorové podmínky školy,
  • zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.

ZŠ neurčená (kmenová škola)

• nabízí nově příchozím žákům cizincům jazykovou přípravu v určené škole
• zabezpečuje žákovi podmínky pro distanční vzdělávání (technika, zázemí, dozor,…)
• spolupracuje s určenou školou
• sleduje pokroky žáka a míru jeho zapojení do vzdělávání, upravuje obsah, cíle a metody vzdělávání, poskytuje pedagogickou intervenci (a případně další podporu z podpůrných opatření 1. stupně), poskytuje podporu v rámci běžné výuky
• po skončení jazykové přípravy podporuje žáka na základě doporučení určené školy
• ředitel:
  • poskytne zákonným zástupcům žáka informace o jazykové přípravě,
  • spolupracuje s řediteli okolních určených škol a poskytuje rodičům informace a podporu při zajišťování jazykové přípravy žáka,
  • určí rozsah jazykové přípravy s pomocí vstupního jazykového testu.

Zákonní zástupci

• podávají žádost o zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu
• zajistí doprovod žáka do určené školy – zejména u mladších dětí může být pro rodiče náročné zajistit doprovod do školy. V takovém případě doporučujeme informovat se o možnosti svážení dětí do/ze spádové školy (tzv. bussing), kterou může zajistit krajský úřad.

Praktické tipy

• Přečtěte si, jak si s jazykovou přípravou poradila určená základní škola Jeseniova na Praze 3.
• Na jaká podpůrná opatření mají vícejazyčné děti (s OMJ) nárok? Vše, je podrobně popsáno v metodickém materiálu MŠMT pro ŠPZ.
• Jak hodnotí META, o.p.s. fungování celého systému jazykové přípravy během pilotního školního roku 2021/2022 v praxi? Přečtěte si kvalitativní vyhodnocení, v němž jsou shrnuty silné i slabé stránky systému a definován prostor pro možné úpravy. Ke zhlédnutí je panelová diskuse.