Ke komplexnímu posuzování školní zralosti u dětí s OMJ patří:
- hodnocení připravenosti naučit se školním dovednostem jako je čtení, psaní a počítání,
- zhodnocení sociálně emoční zralosti, která je důležitá pro interakci s vrstevníky i učiteli, zvládání pracovní zátěže, osvojení si školních pravidel atd.
- úroveň komunikační schopností v českém jazyce a pokrok dítěte.
Při posuzování školní zralosti dětí s odlišným mateřským jazykem před nástupem do první třídy ve školském poradenském zařízení je obvykle volen některý ze standardizovaných testů nebo jeho subtesty. Diagnostika probíhá v českém jazyce, což již samo o sobě může být pro dítě stresující a negativně ovlivňovat jeho celkový výkon. Je tedy třeba posuzovat výsledky se zohledněním této skutečnosti a zaměřit se více na kvalitativní posouzení jednotlivých subtestů. Indikaci odkladu školní docházky v souvislosti s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka je třeba vždy posuzovat individuálně a s ohledem na situaci konkrétního dítěte.
Je vhodné posoudit nejen aktuální úroveň komunikačních schopností v českém jazyce, a to z hlediska jednotlivých jazykových rovin, ale i komplexně zhodnotit intelektové schopnosti daného dítěte a rodinné prostředí.
Do posouzení školní zralosti by neměl být zahrnut pouze výsledek diagnostiky školní zralosti ve školském poradenském zařízení, ale rovněž rodinný i školský kontext, jakožto souhrn vzájemně na sebe působících faktorů. Důležitým podkladem je pedagogická diagnostika z mateřské školy, minimálně její stručný souhrn, který obsahuje:
- porovnání vstupní diagnostiky při nástupu k předškolnímu vzdělávání s aktuálně dosaženou úrovní sledovaných oblastí,
- informace o vývoji za časové období, kdy dítě pravidelně mateřskou školu navštěvovalo,
- posouzení průběhu osvojování si českého jazyka,
- aktuální úroveň komunikačních schopností.
Pedagogická diagnostika z mateřské školy může být také velmi dobrým nástrojem k identifikaci oslabených oblastí a zahájení včasné intervence.
Je-li dítěti doporučen odklad školní docházky o jeden rok, je třeba zejména rodičům vysvětlit, že během tohoto roku by měli všichni zúčastnění věnovat maximální možné úsilí k rozvoji oslabených oblastí a podpoře osvojení si českého jazyka tak, aby byla eliminována případná školní neúspěšnost v prvním ročníku. Samotný odklad školní docházky obvykle nevyřeší deficity jazykové či deficity v dalších oblastech. Úzká spolupráce mezi mateřskou či základní školou a rodinou je pro úspěch a posun dítěte zásadní. Za předpokladu rozvoje dalších speciálně vzdělávacích potřeb je doporučena i spolupráce se školským poradenským zařízením, které rodinu dále směřuje ke konkrétním odborníkům či k zahájení vhodné intervence (logopedická, speciálně-pedagogická atd.).
Ať je již dítě v odkladovém roce zařazeno v mateřské škole nebo v přípravném ročníku základní školy, je vhodné vytvořit dítěti plán rozvoje či plán pedagogické podpory. V případě dětí s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami může být indikován školským poradenským zařízením individuální vzdělávací plán. Bez ohledu na to, jak nazýváme tento podpůrný prostředek, je dobré označit a popsat oslabené oblasti a navrhnout organizaci výuky a metody, které by měly vést k rozvoji těchto oblastí a definovat, jak bude probíhat cílená jazyková příprava.
Doporučuje se stanovit období, za které bude tento plán pravidelně vyhodnocován, sledovat jeho efektivitu. Děti mohou mít tyto cíle jednoduchou formou vizualizovány ve svém osobním „plánu“, a stát se tak partnery pro pedagogy ve vlastním vzdělávacím procesu, aby bylo možné využít prožitek úspěchu a osobního zájmu jako motivaci do dalších činností. Propojení mezi školou a rodinou je opět velmi důležitý faktor. Dítě s OMJ by se na žádném ze stupňů vzdělávání nemělo ocitnout bez náležité jazykové podpory, která je zásadní prevencí školního neúspěchu těchto dětí.