Přechod z MŠ na ZŠ

Přechod z mateřské do základní školy je pro děti, ale i rodiče, významným mezníkem v životě. Zatímco v mateřské škole jsou rodiče v každodenním kontaktu s učiteli svých dětí a mohou tak pravidelně získávat zpětnou vazbu o tom, jak se dětem daří, na základní škole si musí žáci v mnoha oblastech poradit sami. Prostředí základní školy klade na žáky mnohem větší nároky v samostatnosti i komunikaci.
Z pohledu vícejazyčného dítěte je tento přechod ještě o něco náročnější a je potřeba tento fakt s rodiči vícejazyčných dětí dobře komunikovat již v době docházky do mateřské školy.

Prostředí mateřské školy je pro dítě povětšinou po celou dobu docházky “neměnné” – od chvíle kdy pochopí jeho chod a svoje místo v něm, se na něj i jeho rodiče kladou v podstatě stále stejné nároky. Známé prostředí, pravidelně se opakující činnosti a rituály vázané na konkrétní roční období, stálá dvojice učitelek – to vše vícejazyčnému dítěti dodává pocity stálosti a bezpečí, které se v čase adaptace, ale i po celou dobu docházky do MŠ, jeví jako faktory významně přispívající k celkové pohodě (takzvanému wellbeingu) dětí. Přechod na základní školu tuto stálost přeruší a dítě si zvyká nejen na nové prostředí, ale také na odlišné nároky, které jsou na něj kladeny. Dítě se stává žákem a je za své „výkony“ nově také hodnoceno. Český jazyk si vícejazyčné dítě osvojuje přímo v hodině a není zde již takový prostor pro doptávání či kontrolu porozumění, jako tomu bylo v mateřské škole. Další novou povinností jsou domácí úkoly, se kterými dítěti rodiče s nedostatečnou znalostí češtiny nemohou být dostatečnou podporou. Pokud je to navíc prostředí, které je pro tyto rodiče málo známé a přehledné, situace se pro vícejazyčné děti i jejich pedagogy stává o to náročnější.
Vhodná příprava na tyto změny již v posledním roce docházky do mateřské školy může velmi ulehčit celý proces, jak pro vícejazyčné děti, tak i pro jejich rodiče. Pojďme se podívat na to, jaké jsou hlavní kroky, které se dají pro úspěšný přechod podniknout.

Podívejte se na META infobalíček k přechodu z MŠ do ZŠ, který si můžete zdarma stáhnout ve formátu PDF.

1. DLOUHODOBÉ POZOROVÁNÍ DÍTĚTE A JEHO POKROKŮ

Školní zralost je jedním ze stěžejních témat v mateřské škole. Podle dostupných informací českého statistického úřadu nastoupilo ve školním roce 2021/2022 do 1. třídy celkem 23,8 % dětí po odkladu školní docházky.
Celkově se tento trend nedaří snižovat a počet odkladů v posledních pěti letech neklesl pod 20%, což je nejvíce v celé Evropě. Ani zavedení povinného předškolního roku nemělo vliv na snížení počtu odkladů školní docházky.
Nemalou část těchto dětí tvoří právě děti vícejazyčné.
U vícejazyčných dětí se bohužel někdy stává i to, že je jim udělen dodatečný odklad školní docházky nebo navrženo opakování 1. ročníku. Tento fenomén je z pohledu dětských psychologů vnímán jako negativní a pro dítě stigmatizující. Více k tématu dodatečných odkladů se dozvíte v naší diskuzi Děti z kola ven.

Jak může MŠ přispět k posuzování školní zralosti u vícejazyčných dětí?

Při vycházíme vždy z pedagogické diagnostiky, kterou si u dítěte vedeme od jeho nástupu do mateřské školy. Pedagogická diagnostika také slouží jako podklad pro konzultaci s rodiči.
U vícejazyčných dětí je důležité dbát na to, aby se vedle komunikačních dovedností a osvojování českého jazyka, pozorně sledoval i sociálně emoční vývoj dítěte. V období adaptace, nebo při naprosté neznalosti jazyka může být složité vyhodnocovat projevy dítěte v těchto oblastech, oporou nám proto mohou být evaluační nástroje, které nejsou přímo vázané na užívání jazyka.

Pro vhodné nastavení podpůrných opatření v rámci MŠ nám v počátcích může sloužit jazyková diagnostika pro nečtenáře, která se hodí především pro úplné začátečníky a mírně pokročilé mluvčí.
Na základě výsledku jazykové diagnostiky je možné vypracovat Plán pedagogické podpory (PLPP) pro vícejazyčné dítě ve třídě, který je potřeba pravidelně vyhodnocovat a upravovat dle aktuálních potřeb (minimálně jednou za tři měsíce).

Role mateřské školy je tedy založena na dlouhodobém pozorování a vyhodnocování pokroků vícejazyčného dítěte. Jako učitel/ka MŠ bychom měli mít jasnou představu o tom, v jakých oblastech je potřeba dítě před odchodem do ZŠ podpořit a jakým způsobem tuto podporu realizovat.
Plán pedagogické podpory může sloužit jako jeden z užitečných podkladů pro posouzení školní zralosti. Dlouhodobé sledování a vyhodnocování pokroků může být cenným materiálem pro PPP. Dostatečné podklady od pedagogů, kteří se dítěti věnují v čase a mají vhled do jeho rodinného i školského kontextu, mohou být nástrojem jak při vyšetření předejít zkreslení výsledků na základě nedostatečné znalosti češtiny.

2. INFORMOVANÍ RODIČE

Dle RVP PV kapitola 7.7 mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě; nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. Učitelé pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji a učení. Domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání.

U rodičů vícejazyčných dětí to v tomto ohledu znamená, že se právě mateřská škola ujme představení systému základního školství v České republice a že v předškolním roce pomáhá těmto rodičům s náležitostmi, které k přechodu z mateřské školy na školu základní souvisí. V některých otázkách, jako jsou například vyšetření v PPP, nebo odklad školní docházky, je potřeba postupovat citlivě a s respektem k představám, které jsou podmíněné odlišným kulturním původem.

Jak spolupracovat s rodiči v předškolním roce?

• Nejpozději v polovině školního roku uspořádejte v mateřské škole schůzku pro rodiče předškoláků s odborníkem z pedagogicko-psychologické poradny, se kterou vaše MŠ spolupracuje. Představte rodičům, jak a kdy probíhá v České republice zápis do ZŠ a kdo se podílí na posuzování školní zralosti a připravenosti dětí. Pro vícejazyčné rodiče doporučujeme připravit si materiály v písemné podobě. Inspirovat se můžete našimi materiály pro rodiče, které jsme pro vás připravili v různých jazykových verzích.
• Seznamte rodiče s fungováním a metodami práce na základní škole a objasněte jim, jaké psycho-sociální nároky jsou na děti v ZŠ kladeny. Pojmenujte zejména hlavní rozdíly oproti pobytu dítěte v mateřské škole. Představte rodičům, jaké výhody může mít pro jejich děti přípravná třída, která je zřizována při některých ZŠ. .
• Zjistěte si, které ZŠ ve vašem kraji zřizují přípravné třídy a jaké je složení dětí v těchto třídách. Některé třídy jsou více zaměřené na děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, jiné se zaměřují přímo na práci s dětmi s OMJ. Z pohledu české legislativy jsou přípravné třídy určeny dětem, u kterých se předpokládá, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a kterým byl udělen odklad školní docházky.
• Seznamte rodiče se službou pedagogicko-psychologické poradny a objasněte jim, kdo v PPP pracuje a v čem by jim odborní pracovníci z poradny mohli být nápomocni.
  V případě potřeby pozvěte na tuto schůzku tlumočníka nebo interkulturního pracovníka.
• Odklad školní docházky může být rodiči z jiného kulturního prostředí vnímán jako něco znepokojivého nebo dokonce pro dítě a jeho rodinu stigmatizujícího, proto je potřeba tento systém pedagogicko-psychologické podpory rodičům dobře vysvětlit a zbavit je tak zbytečných obav. Je vhodné poukázat i na to, že v České republice je tento jev oproti jiným zemím poměrně častý.