Individuální vzdělávací plán, plán pedagogické podpory, plán jazykové podpory – všemi takovými pojmy můžeme nazývat nástroj, který nám umožňuje naplánovat vzdělávání konkrétního žáka tak, abychom respektovali jeho potřeby, schopnosti, dovednosti a osobnostní rysy. Plán podpory nám umožní stanovit reálné cíle vzdělávání pro daného žáka, na jejichž základě jej pak můžeme hodnotit.
Pro žáka s odlišným mateřským jazykem, jemuž často nedokonalá znalost vyučovacího jazyka brání v plnohodnotném začlenění se do výuky, je sestavení plánu podpory vhodným řešením. Pomůže nám zamyslet se nad možnostmi podpory žáka, její organizací, a především nad způsobem vyrovnávání jazykové bariéry. Jinými slovy, pomůže nám naplánovat si jeho rozvoj jazyka a postupné zapojování do výuky.
Předtím, než škola začne zvažovat nastavení plánu podpory, je důležité, aby provedla pedagogickou diagnostiku. U některých žáků s OMJ může být problém ve vzdělávání jinde než jen v neznalosti vyučovacího jazyka. V takových případech doporučujeme začít spolupracovat se školským poradenským zařízením.
Pro stanovení jazykových cílů pak doporučujeme nejdříve zjistit jazykovou úroveň češtiny žáka, využít můžete naši jazykovou diagnostiku. Jazyková diagnostika se provádí také zejména proto, aby se určil počet hodin na nárokovou jazykovou přípravu dle §20, pokud se jí bude vícejazyčný žák účastnit.
V souladu s Vyhláškou 27/2016 Sb. může škola pro žáka v prvním stupni podpůrných opatření (PO) zpracovat Plán pedagogické podpory (PLPP), pro žáka ve 2. nebo 3. stupni PO pak sestavuje Individuální plán (IVP) na doporučení pedagogicko-psychologické poradny.
Obsah článku
Druhy plánů podpory
1) Plán pedagogické podpory (PLPP)
Pro žáky, kteří mají mírné obtíže ve vzdělávání (např. pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítání, atd.) nebo jejich (ne)znalost vyučovacího jazyka by mohla ovlivňovat úspěšné plnění školních povinností, a zatím nebudou mít doporučení PPP, zpracuje škola plán pedagogické podpory žáka.
Tento plán je součástí podpory v 1. stupni PO, a tudíž neumožňuje úpravy obsahu vzdělávání, ani významné organizační změny (např. výuku češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) mimo třídu). Tito žáci potřebují především rozvíjet akademický jazyk, pravopis, gramatiku, psaní a čtení v rámci běžné výuky a při hodnocení potřebují jasná kritéria. V PLPP popisujeme v zásadě metodologii, jak s žákem pracujeme, jaké metody a pomůcky využíváme a jak žáka hodnotíme. Škola průběžně vyhodnocuje a aktualizuje PLPP v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. PLPP blíže definuje Vyhláška 27/2016 Sb. § 10; formulář PLPP je v příloze č. 3 vyhlášky. Ke stažení je také na Metodickém portálu RVP.
PLPP může být také po obsahové stránce zpracován jako plán jazykové podpory, tj. bude obsahovat zejména cíle výuky ČDJ a jazykové cíle v jednotlivých předmětech.
2) Plán jazykové podpory (PJP)
Plán jazykové podpory můžeme vypracovat samostatně nebo jeho obsah zpracovat formou PLPP. V plánu jazykové podpory stanovujeme cíle, témata, organizaci a metodologii výuky ČDJ. Podle tohoto plánu můžeme poskytovat dítěti intenzivní výuku ČDJ, a proto je velmi vhodný pro děti přicházející s nulovou znalostí češtiny, ale využijeme ho pro všechny děti, které potřebují výuku ČDJ. V PJP stanovujeme také jazykové cíle, kterých by dítě mělo dosáhnout v jednotlivých předmětech, včetně podpory, jakou k tomu bude potřebovat. Všichni pedagogové, kteří dítě učí, se díky PJP lépe orientují v tom, jakou má dítě úroveň češtiny, jakou potřebuje jazykovou podporu v předmětech běžné výuky a za co dítě mohou hodnotit.
Důležitá je v tomto ohledu spolupráce učitele/učitelky ČDJ s ostatními pedagogy. PJP může fungovat jako hlavní orientační plán pro všechny pedagogy, jak vícejazyčné dítě učit a jakou podporu mu ve výuce poskytnout. Měl by být dobře dostupný všem vyučujícím, například formou sdíleného dokumentu v online prostředí školy nebo tištěný v žákovském portfoliu, do kterého mají všichni přístup.
PJP může posloužit i jako mezistupeň pro žáky s nulovou znalostí češtiny do doby, než získají doporučení PPP pro vytvoření IVP. Tyto děti potřebují okamžitou jazykovou podporu, a pokud z nějakého důvodu není možné zapojit se do nárokové jazykové přípravy, není vhodné s podporou čekat až do vyjádření PPP a určení stupně PO, na který má dítě nárok. Tento proces může trvat i 3-4 měsíce (objednací lhůty do PPP bývají dlouhé a na vyhotovení doporučení má PPP ze zákona lhůtu 1 měsíc). Plán jazykové podpory nám v kombinaci s § 50 školského zákona umožní učit žáka ČDJ okamžitě v době běžné výuky. O uvolnění z výuky musí rodiče požádat. V materiálech Informace pro rodiče – jazykové verze naleznete formulář určený k odsouhlasení uvolnění z výuky (v různých jazycích). Získáme-li později IVP, můžeme cíle, témata a metodologii PJP přenést do IVP. PJP tedy může být využit jako příloha či součást IVP, případně i PLPP, pokud ho pro žáka tvoříme.
PJP škole umožní poskytovat dítěti intenzivní výuku ČDJ, nejlépe místo hodin češtiny, cizího jazyka nebo odborných předmětů (dějepis, zeměpis, přírodopis apod.). Na tyto hodiny můžeme žáka uvolňovat z výuky a teprve postupně, podle pokroků, zařazovat do běžných hodin. V běžných hodinách pak přihlížíme k jazykové úrovni žáka a jazykovým cílům stanoveným v PJP, u jednotlivých témat redukujeme učivo, pokud je to potřeba, a stanovujeme si přiměřené obsahové i jazykové cíle.
3) Individuální vzdělávací plán (IVP)
Tento plán mají žáci s nulovou nebo nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka na doporučení z PPP v rámci 2. a 3. stupně PO. V IVP si stanovujeme priority vzdělávání, zde tedy především zaměření na rozvoj (akademického) jazyka, metody výuky, úpravy obsahu (např. organizaci výuky ČDJ), způsob zadávání a hodnocení výuky. V podrobném popisu k jednotlivým předmětům si stanovíme reálné cíle vzdělávání s ohledem na zjištěnou jazykovou úroveň žáka. Pokud má žák doporučenou i výuku ČDJ, měly by být součástí také cíle v ČDJ, případně použijeme PJP jako přílohu.
Součástí výše uvedené vyhlášky, přílohy č.2, je předepsaný formulář IVP. Ke stažení je také na Metodickém portálu RVP.
Tvorba plánu podpory
Při tvorbě plánu podpory doporučujeme následující postup:
- Určíme si osobu odpovědnou za koordinaci tvorby plánu podpory. Nejčastěji to bývá třídní učitel, někdy výchovný poradce nebo koordinátor inkluze. Ideálně by to měl být ten, kdo je na škole odpovědný za inkluzi žáků s OMJ.
- Koordinátor osloví všechny učitele, kteří žáka učí, a ti sami rozmyslí metody, úpravy obsahu a cíle vzdělávání, včetně pomůcek a způsobu hodnocení.
- Provedeme diagnostiku – jazykovou i pedagogickou.
- Koordinátor tvorby plánu provede náslech ve třídě, díky kterému uvidí, jak je žák schopen se zapojovat, jaký je způsob výuky konkrétního učitele a jaké jsou možnosti podpory žáka.
- Důležitý je i rozhovor s třídním učitelem nebo asistentem, speciálním pedagogem, učitelem ČDJ či jakoukoli relevantní osobou, která dítě zná a bude s ním pracovat. Smyslem je ještě více konkretizovat cíle a postupy práce.
- Jako podklad pro obsah slouží (tematicky) plán výuky ve třídě do konce roku.
Samotný plán podpory pak vzniká jako kombinace výsledků diagnostiky (úrovně znalosti češtiny), zohlednění, v jaké třídě dítě je a co se bude učit do konce roku, a přístupu těch, kteří s ním budou pracovat.
Při sepisování plánu je důležité stanovit si minimum, které bude žák muset v jednotlivých tématech umět.
Osvědčilo se nám nedělat plán na celý rok. Nedokážeme totiž dobře odhadnout, jak rychle se žák bude jazykově rozvíjet a jak dobře se bude zapojovat. Většinou jsme si cíle stanovovali na měsíc, maximálně dva měsíce dopředu.
Doporučená literatura:
Zelinková, O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2007
Jucovičová D.; Žáčková H. a kol. Individuální vzdělávací plán pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, D&H, 2009
Kaprálek K.; Bělecký Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2004
Další doporučené ukázky: