Referenční rámec

Podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k něčemu, tedy podle určitého měřítka, které nazýváme referenční rámec.

Učitelé se při hodnocení mohou opírat o tři následující referenční rámce, případně o jejich kombinaci:

• Sociální vztahová norma

Výsledky jsou interpretovány ve vztahu k ostatním členům skupiny. To znamená, že známky dostávají podle kvality a výkonu ostatních (nejlepší mají jedničku, nejhorší pětku). Sociální vztahová norma je ale založena na chybném předpokladu, že totiž „ve všem ostatním kromě hodnoceného výkonu jsou žáci stejní. Nebere v úvahu jejich různé individuální předpoklady pro daný výkon, jejich píli nebo talent, kulturní a sociální zázemí (...)“ (Košťálová at al, 2008,  s. 22).

Tento referenční rámec je u cizinců nepoužitelný právě z důvodu neplatnosti předpokladu, že žáci mají všichni stejné podmínky k výkonu. Kulturní odlišnost a především jazyková bariéra ovlivňuje žákův výkon zásadní měrou, proto jej s ostatními srovnávat nelze. 

• Předem stanovená kritéria

Na rozdíl od sociální normy jsou kritéria stanovena a známa předem, hodnocení je nezávislé na výsledku druhých. Učitel si předem vytvoří bodovou stupnici a žáci dostávají známky podle svého výkonu.

Zde je sice dodržena zásada objektivity, ale i přesto je nutné si uvědomit, že stejně jako u sociální vztahové normy nemají všichni hodnocení stejné výchozí podmínky, což pro cizince znamená, že jejich jazyková bariéra bude opět handicapem na cestě k lepším výsledkům.

•  Individuální vztahová norma

Žákův výkon je porovnáván s jeho předchozím výkonem a hledá se zlepšení v rámci přijatých vzdělávacích cílů.

Tento způsob hodnocení nejvíce podporuje učení a je v podstatě jediným možným způsobem pro hodnocení cizinců, kteří mají špatnou nebo žádnou znalost češtiny. Hodnocení probíhá podle sady kritérií, která učitel předem specifikuje v rámci IVP a která jsou jakýmsi několikaúrovňovým popisem očekávaného výkonu. V této sadě kritérií učitel společně se žákem průběžně hodnotí zlepšení.

Literatura: H. Košťálová, Š. Miková, J. Stang: Školní hodnocení žáků studentů – se zaměřením na slovní hodnocení, Praha, Portál, 2008.