Spolupráce MŠ a PPP

Vícejazyčné děti a jejich právo na podporu

Vícejazyčné děti mají stejná práva jako všechny děti docházející do mateřských škol. Podle § 16 Školského zákona (561/2004 Sb.) mají nárok na vzdělávací podporu a přístup ke školským poradenským zařízením (ŠPZ), včetně pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a speciálně-pedagogických center (SPC). Tato zařízení mohou přiznávat podpůrná opatření 2. až 5. stupně dle Vyhlášky č. 27/2016 Sb., která upravuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Nedostatečná znalost českého jazyka může být podle legislativy sama o sobě považována za speciální vzdělávací potřebu, což potvrzuje stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) i České školní inspekce (ČŠI).

Specifika vyšetření vícejazyčných dětí
Diagnostika vícejazyčných dětí předškolního věku je složitější, zejména pokud dítě ještě nedosáhlo plynulé znalosti češtiny. Mnohé diagnostické nástroje jsou vhodné až pro děti od 5 či 6 let. Proto je nezbytné zapojení profesionálních tlumočníků a kvalitní spolupráce mezi PPP a mateřskou školou, která dítě dobře zná.

Specifika pro podporu dětí v MŠ najdete v článcích:

Jaká je role mateřské školy?

Mateřská škola zajišťuje pro vícejazyčné děti podpůrná opatření 1. stupně. První stupeň podpory je určen ke kompenzaci mírných obtíží a je zajišťován mateřskou školou bez finanční podpory a bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). V praxi se může jednat o využívání obrázkových materiálů pro podporu komunikace, úpravu prostředí třídy, nebo realizaci adaptačních aktivit. Ideálním nástrojem pro zavedení a vyhodnocení zvolených opatření je Plán pedagogické podpory (PLPP). Pro výběr vhodných opatření může MŠ využít jazykovou diagnostiku, pomocí které určí úroveň znalosti češtiny u dítěte.

Právě vyhodnocení zavedených opatření je zásadní úlohou učitelů a učitelek v MŠ. V některých případech je vhodné k vyhodnocení přistoupit již po měsíci, v jiných je třeba nespěchat a umožnit dítěti dostatečný čas na adaptaci a celkovou orientaci v novém prostředí. Doporučuje se však vyhodnocovat PLPP, nebo zavedená opatření, nejdéle po třech měsících, aby neefektivní podpora případně zbytečně nezatěžovala období zvykání si na docházku v MŠ.
Proces adaptace v MŠ je pro vícejazyčné děti náročné období, oproti českým dětem je třeba u nich citlivě přistupovat k tzv. tichému období nebo pocitu vykořenění, kterým si tyto děti mohou procházet. Nastavení podpory proto z počátku vyžaduje ze stran pedagogů dobré pozorovací schopnosti, důležité je zároveň nastavit vztah důvěry s rodinou a získat o dítěti dostatečné informace.
V případě, že má učitelka, která s dítětem přichází do každodenního kontaktu důvodné podezření, že se u dítěte může manifestovat i jiná speciálně vzdělávací potřeba, nemá smysl vyčkávat tři měsíce před doporučením návštěvy PPP. Naopak včasná podpora může být právě pro takové dítě zásadní, aby se mohlo předškolního vzdělávání účastnit. Učitelé by se tedy v rámci možností měli snažit už zkraje docházky vícejazyčných dětí vést podrobnou pedagogickou diagnostiku, užitečný nástroj který není vázaný na znalost jazyka představuje například Leuvenská škála.

Vícejazyčné děti přichází do škol průběžně a s různou úrovní češtiny. Mateřská škola je vždy prvním kontaktním místem pro rodiče a děti. Je zároveň tou institucí, která nastavuje podporu v prvních dnech po příchodu dítěte.
Jak postupovat v prvních dnech:

  1. MŠ provede pedagogickou (pozorování, rozhovor s rodiči a dítětem) a jazykovou diagnostiku co nejdříve po nástupu dítěte.
  2. Pokud má dítě nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, zařadí jej do skupiny, pokud MŠ skupinu zřízenou nemá, zajistí pro dítě individuální jazykovou podporu.
  3. V případech, kdy škola vyhodnotí nutnost spolupráce s PPP (viz výše), doporučí rodičům vyšetření v PPP.
  4. Mezitím škola nastaví plán podpory, který umožní pracovat intenzivně s dítětem, ještě před vyjádřením PPP.
  5. Škola naváže spolupráci s PPP – předá jí co nejvíce informací o minulosti dítěte, rodinném prostředí, zjištění na základě každodenního pozorování, dále co v rámci své diagnostiky vyzkoušela, jak nastavila PO 1. stupně, jak jsou zapojeni tlumočníci, zda má dítě sourozence, je mu poskytováno doučování apod., aby PPP mohla vyšetřit dítě co nejrychleji a nejpřesněji.

Jaká je role pedagogicko-psychologické poradny?

Pedagogicko-psychologické poradny jsou dlouhodobě kapacitně přetížené a mají dlouhé čekací lhůty, i proto často není v možnostech těchto poradenských zařízení realizovat podporu ambulantně přímo v MŠ. O to více se hodí, když mají PPP nastavenou kvalitní a průběžnou komunikaci s učitelkami v MŠ, které dítě pozorují v čase a mohou doplnit informace o jeho fungování ve skupině vrstevníků nebo v různých částech dne (pobyt venku, odpočinek po obědě).
Speciální pedagog nebo psycholog z PPP, který vede vyšetření vícejazyčného dítěte, by měl vždy požadovat od rodičů (zákonných zástupců) i od pedagogů v MŠ dostatečné a úplné informace o dítěti. Vhodné je například zjistit kolika jazyky dítě mluví a s kým (česky pouze v MŠ, více jazyků v rodině),vývoj a aktuální úroveň rodného jazyka, jak dlouho pobývá v ČR i zda se jedná o první instituci, kterou dítě navštěvuje, případně jak probíhala jeho předškolní docházka před příchodem do ČR (jaká byla adaptace, jaké jsou největší rozdíly vzdělávacích systémů apod.).
Pro pracovníky PPP je vždy výhodou znalost konkrétní MŠ, ideální je, když školku několikrát v průběhu roku navštíví. Znalost prostředí i způsob pedagogické práce (ranní komunitní kruh, centra aktivit, volná hra uvnitř/venku) jim umožní lépe doporučovat podpůrná opatření, která budou učitelkám dané školy vyhovovat a která budou schopné zavádět.
Speciální pedagog či psycholog z PPP by se měl vždy snažit doporučovat opatření co nejvíc konkrétní a zjistit znalost, nebo zkušenost, kterou MŠ v jejich zavádění má. V případě, že se pedagogové s PO pro vícejazyčné děti setkávají poprvé, nebo si nejsou v této oblasti jistí, může PPP formou telefonické, písemné nebo osobní konzultace poskytnout zásadní metodickou pomoc. Důležité je také posuzovat celkovou situaci učitelek v konkrétní třídě – kolik má dalších vícejazyčných dětí, jsou zde jiné děti s SVP a kolik individuální podpory vyžadují, má ve třídě AP nebo DAP? Častým nedostatkem v MŠ je personální podpora, proto je třeba podpůrná opatření vybírat i s přihlédnutím k tomu, kdo a kdy je může ve třídě zajistit.

PPP hrají pro všechny MŠ zásadní roli v posledním povinném roce předškolní docházky, kdy musí plošně řešit posouzení školní zralosti dětí. V praxi se u vícejazyčných rodin osvědčilo, když pracovník z poradny dorazí na informační schůzku do MŠ a rodičům vysvětlí v čem školní zralost spočívá a jak se posuzuje. Škola může na tuto schůzku zařídit tlumočení, nebo případně interkulturního pracovníka (například v případě, kdy má silné zastoupení jedné jazykové minority) a předejít tak komunikačním nedorozuměním, která nejsou výjimkou. Pro školy je také velkým usnadněním, když může pracovník z PPP dorazit na testování školní zralosti přímo do MŠ a když pracuje v menší skupině se 3-4 dětmi. Tato forma testování (“hromadně” a ve známém prostředí) je pochopitelně pro většinu dětí příjemnější a tím pádem i více vypovídá o jejich reálných dovednostech. U vícejazyčných dětí je to jedna z možností, jak co nejvíce odstranit zkreslení testování způsobené neznalostí jazyka.

  • PPP se v rozhodování o přiznání podpůrných opatření řídí metodickým doporučením, které vydává MŠMT.
  • Pedagogicko-psychologická poradna má dle § 1 Vyhlášky č. 72/2005 Sb povinnost zajistit pro dítě termín vyšetření do 3 měsíců od data podání žádosti. Krizová poradenská intervence, kterou se poskytuje pomoc v naléhavých ohrožujících situacích, se poskytuje bezprostředně po přijetí žádosti.
  • Rodiče se mohou obrátit na PPP, která přímo spolupracuje s jejich MŠ, ale mohou také požádat o vyšetření v soukromé PPP, či jiné, pro MŠ “nespádové” PPP nebo využít služeb Speciálně-pedagogického centra.

Doplňující články