Střediska výchovné péče
Střediska výchovné péče (SVP) jsou součástí sítě školských zařízení preventivně výchovné péče a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Poskytují poradenství a konzultace ohledně dětí a mládeže ve věku od 3 do 26 let (po dobu studia), které se potýkají s výchovnými problémy. SVP spolupracuje s dalšími zařízeními preventivně výchovné, poradenské a terapeutické péče. Některá SVP mají velice dobře navázanou spolupráci s tlumočníky, aby spolupráce s vícejazyčnými dětmi i jejich rodinami probíhala co nejlépe.
Poradenství je poskytováno dětem, rodičům i škole, většinou na pracovišti centra, poradci mohou dle možností vyjíždět také na náslechy či konzultace přímo do školy, aby mohli nastavit podporu přímo ve výuce, na míru konkrétnímu dítěti, třídě a nastavení výuky.
Na co se SVP zaměřují?
- na speciálně pedagogickou a pedagogicko-psychologickou diagnostiku poruch chování a sociálního vývoje
- na předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí
- na předcházení narušení zdravého vývoje,
- na zmírňování, odstraňování příčin nebo důsledků již rozvinutých poruch chování nebo negativních jevů v sociálním vývoji
- na přispívání ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí
- na podporu a posílení pozitivních rodinných vazeb a rodiny jako celku
Jaké formy spolupráce SVP může nabízet?
- poskytování jednorázové intervence, nebo vedení individuální, skupinové či rodinné terapeutické činnosti
- vypracování individuálního programu pomoci
- cílené speciálně pedagogické a terapeutické programy pro třídní kolektivy k řešení a eliminaci šikany, školního násilí, zneužívání návykových látek apod.
- metodické schůzky a porady s pedagogickými pracovníky škol, školními psychology a školními metodiky prevence
- celodenní a internátní služby (během pobytu dítěte není přerušena jeho školní docházka, pokud je to možné, navštěvují děti svoji kmenovou školu)
- odpolední terapeutické programy
Kdo v SVP může poskytnout podporu?
- psycholog
- speciální pedagog (etoped)
- sociální pracovník
Jak se může zapojit do spolupráce běžný učitel?
SVP je pro školu skvělý partner. Poskytuje konzultace, když si škola neví rady s chováním svého žáka. Zpravidla SVP za školu oslovuje člen školního poradenského pracoviště, který pak přizve třídního učitele. Na SVP se může také obrátit sám rodič a SVP si pak dítě/rodinu přebírá do své péče mimo zapojení školy.
Pro nastavení adekvátní podpory vícejazyčného dítěte je spolupráce SVP s kmenovým učitelem při výchovných obtížích velmi důležitá. Právě učitel má komplexní pohled na dítě i celkovou spolupráci s rodinou, spolupracuje a konzultuje vše nejčastěji s výchovným poradcem. Může předat (i během telefonického hovoru) odbornému pracovníkovi klíčové informace nosné pro posouzení a nastavení podpory, sleduje dítě v čase, vidí jeho projevy v různých situacích, může zhodnotit jeho vývoj. Důležitá je také spolupráce učitele se členy školního poradenského pracoviště, se kterými učitel celou situaci konzultuje a kteří poskytují učiteli pomoc a podporu.
Možnosti spolupráce:
- pedagogická diagnostika,
- pozorování projevů dítěte, vysledování jeho potřeb, chování ve vrstevnické skupině
- kontakt s rodinou dítěte,
- znalost silných stránek dítěte, oblastí jeho zájmu, apod.
V čem je důležitá spolupráce SVP a školy?
Při podezření na specifické poruchy chování u konkrétního dítěte je vždy nutno zohlednit dobu adaptace, rodinnou situaci dítěte a delší výsledky pozorování v rámci pedagogické diagnostiky. Projevy dítěte, kterými se vyrovnává s migrační zkušeností, mohou být různé - od projevů agrese, odmítání až po uzavření se do sebe. V tomto ohledu je zásadní, aby se učitelé zajímali o fenomén vykořenění a seznámili se s jeho projevy i se způsoby, jak podpořit zakořenění dítěte/žáka v nové kultuře a v novém prostředí.
Doporučujeme v takovém případě rovnou sami vyvinout aktivitu v tom, že cíleně dítě sledujeme, vyhodnocujeme pokrok a zaznamenáváme si oblasti, ve kterých dochází k odchylkám ve větší či menší míře. Nedostatečná znalost jazyka může být určitým způsobem pro dítě limitující, ale přesto jsou způsoby, jak vypozorovat, že jazyková neznalost není jediným faktorem, kvůli kterému chování dítěte není v souladu s běžným vývojem (i vzhledem k individuálnímu nastavení každého dítěte). Důležité je také vyjasnění vzájemného očekávání v souvislosti s kulturními zvyklostmi v zemi původu dítěte (případně i v samotné rodině). Některé rodiny například nejsou otevřené tomu, aby chování svého dítěte rozebírali s odborníkem, mohou to vnímat jako své vlastní selhání nebo zásah do integrity rodiny. Je vhodné jednat citlivě a za přítomnosti tlumočníka, aby nedošlo ke zkreslení informací.
Při spolupráci SVP a školy jde o nastavení funkčního doporučení a podpory dítěte, jehož výstupem by měl být škole i rodičům srozumitelný popis jeho reálných možností a hledání optimálních způsobů školní práce s dítětem. To může být velkou metodickou pomocí jak pro učitele, tak pro rodiče, u kterých je to důležité pro nastavení jejich reálných očekávání. Doporučení dalšího postupu je dobré vysvětlit rodičům za přítomnosti profesionálního tlumočníka. Důležité je vysvětlovat podporu s ohledem na interkulturní citlivost, některé kultury se obávají toho, že by jejich dítě mělo mít nějakou “poruchu”, s potřebou “psychologické” podpory, s nutností spolupráce s jakýmkoliv podpůrným zařízením. Je třeba jim vysvětlit možnosti systému a vnímání podpůrných opatření v ČR a to, jak může nastavená podpora jejich dítěti prospět v další vzdělávací cestě.
Kterým dětem SVP nezajišťují podporu?
- s předběžným opatřením,
- s nařízenou ústavní výchovou
- s uloženou ochrannou výchovou.
V ČR je v současné době 37 pracovišť SVP. Jsou obvykle zřizována MŠMT jako samostatná oddělení diagnostických ústavů, eventuelně jiných škol a školských zařízení. Střediska existují ve formě ambulantní, stacionární a internátní.
Další zdroje
