Kanadský pedagog a badatel Jim Cummins vyvinul teorie a modely, které nám mohou pomoci pochopit vzájemné působení mezi jazykovým rozvojem v kognitivní a v akademické oblasti. Cummins přejal a dotvořil tzv. teorii ledovce, aby odlišil základní interpersonální komunikační schopnosti (BICS-Basic Interpersonal Communicative Skills) od kognitivních akademických jazykových dovedností (CALP-Cognitive Academic Language Proficiency).
Obsah článku
Komunikační a akademický (odborný) jazyk
Komunikační jazyk (konverzační plynulost) se vyvíjí jako první v běžných situacích komunikace, probíhajícími v reálném kontextu.
Akademický jazyk je jazyk, který se vyvíjí skrze zkoumání, rozebírání myšlenek a řešení problémů pomocí jazyka. Ke kognitivnímu rozvoji jazyka dochází při klasifikaci, analýze, tvorbě hypotéz a při generalizaci. Zároveň se postupně vytváří schopnost používat abstraktní jazyk.
Akademický jazyk je ten, který používáme při učení se novým věcem a ve školním, často formalizovaném prostředí. Liší se tedy na první pohled od komunikačního jazyka, protože může obsahovat specifickou slovní zásobu (například abstraktní podstatná jména, podstatná jména tvořená ze sloves a přídavných jmen), vyskytují se v něm méně konkrétní větné konstrukce (trpný rod, obecná vyjádření apod.) a delší, komplexnější souvětí. Dále obsahuje s větší frekvencí cizí slova např. řeckého a latinského původu.
Infografiku je možné stáhnout zdarma ve formátu PDF.
Osvojování jazyka
I ve škole používáme dva typy jazyka: komunikační jazyk (při běžné komunikaci dětí o přestávkách, v šatně, na obědě, při skupinové práci apod.) a akademický jazyk (porozumění slovní zásobě daného oboru, třídění informací, čtení učebnic, vyplňování testů, psaní zápisů, zkoušení). Každý z těchto jazyků má svá pravidla a specifika. Komunikační jazyk často vychází z kontextu dané situace, není tolik jazykově náročný, a proto je jeho ovládnutí snadnější. Většinou děti nejprve rozvíjí svůj komunikační jazyk (tedy konverzační schopnosti), ale mnohem déle trvá rozvinout odborný jazyk, který přispívá ke školní úspěšnosti. Obecně lze říci, že děti s OMJ, které se učí češtinu jako druhý jazyk, mohou plynule konverzovat v češtině po dvou až třech letech v závislosti na rozdílu mezi jazykem mateřským a češtinou a v závislosti na osobnostních rysech, motivaci, rodinném zázemí a dalších proměnných (jiné teorie uvádějí dobu od půl roku do dvou let).
Ale průměrně trvá dětem s OMJ pět až sedm let – a některým až deset let, než dohoní svoje spolužáky v odborném jazyce, tzn. než jsou schopny číst komplexnější texty, které obsahují pro ně neznámé kulturní souvislosti a používají odborný jazyk a které jsou zároveň důležité pro úspěšnost ve zkouškách různých úrovní, trvá žákům s OMJ velice dlouho. Klíčová je tedy dlouhodobá podpora rozvoje akademického jazyka u dětí s OMJ, a to především skrze čtení a psaní. V Kanadě již vzniklo mnoho zajímavých projektů, které podporují a aktivizují rozvoj akademického jazyka u dětí s OMJ, viz text Jima Cumminse.
Z teorie ledovce tedy vyplývá, že je podstatný rozdíl mezi jazykem komunikačním a jazykem akademickým. Zároveň nás tato teorie upozorňuje na to, že ani žáci, kteří již umí dobře komunikovat, nemusí mít zdaleka osvojené dovednosti akademické. Jejich případná školní neúspěšnost může souviset s tímto faktem, který je ale (jako spodní část ledovce) často skrytý.
Čerpáno z: Excellence and Enjoyment:learning and teaching for bilingual children in the primary years,
Unit 1: Planning and assessment for language and learning; DfES Publications, 2006 a z <http://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/pri_pubs_bichd_213206_014.pdf>
Používání vyučovacího jazyka
Na následujícím videu Jim Cummins vysvětluje rozdíl mezi komunikačním a akademickým jazykem. Zároveň zdůrazňuje potřebu podporovat akademický jazyk, ke kterému mají žáci přístup zejména ve škole a také prostřednictvím čtení (a následně psaní). Motivace žáků ke čtení a předkládání zajímavých (a srozumitelných textů) je pro rozvoj akademického jazyka podle Cumminse klíčové. Ke konci videa pak zmiňuje i důležitost explicitní výuky gramatických struktur, které akademický jazyk, právě v kontextu jednotlivých výukových předmětů.
(video je pouze v AJ)
Dr Jim Cummins explains the differences between BICS and CALP. from Teach Away Inc. on Vimeo.
V češtině si pak můžete přečíst také inspirativní článek Jima Cumminse: Vzdělávání vícejazyčných žáků, kde se dozvíte, jak konkrétně podporovat žáky ve výuce pomocí scaffoldingu a využívání jejich vícejazyčnosti.
Zdroje
Cummins, J. Negotiating identities: Education for empowerment in a diverse society, 2001.
Cummins, J., Early, M. Identity texts: The collaborative creation of power in multilingual schools, 2011.