Podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou mít děti MŠ, žáci ZŠ a žáci SŠ s neznalostí či nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka přiznané podpůrné opatření 1. – 3. stupně, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Podpůrné opatření 1. stupně si škola zajistí sama, ale pro 2. a 3. stupeň je potřeba vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně (PPP).
Přestože bezprostředně po novelizaci školského zákona nebyl její výklad ve vztahu k dětem a žákům s odlišným mateřským jazykem (OMJ) jednotný, v současné době se stanoviska klíčových vzdělávacích institucí již sjednotila (např. viz stanovisko MŠMT nebo stanovisko ČŠI). Hovoří jednak o tom, že všechny děti a všichni žáci s OMJ mají na vyšetření v poradně právní nárok, a jednak o tom, že nedostatečná znalost českého jazyka může sama o sobě představovat speciální vzdělávací potřebu.
Jednotná metodika pro poradenská zařízení shrnuje, jak přistupovat k vícejazyčným dětem a žákům a praktické informace, jak lze vícejazyčné děti a žáky vyšetřit.
Obsah článku
Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka
Nejčastější překážkou vícejazyčných dětí a žáků při výuce je jejich nedostatečná znalost češtiny jako vyučovacího jazyka. Pro zjištění znalosti češtiny může pomoci orientační jazyková diagnostika, která vám pomůže určit úroveň znalosti češtiny a podle ní i stupeň podpůrných opatření. Je vhodné, aby jazykovou diagnostiku provedla samotná škola co nejdříve po nástupu žáka do školy. Umožní jí to nastavit adekvátní podporu pro žáka už od začátku.
Pokud je na první pohled i na základě informací od rodičů zřejmé, že dítě/žák je v češtině úplným začátečníkem, je jazyková diagnostika nadbytečná. Pokud dítě ale už nějakým způsobem v češtině komunikuje, nějakou dobu již pobývá v České republice, absolvovalo například již jazykový kurz nebo se stýkalo či stýká s příbuznými hovořícími česky, jazyková diagnostika je na místě.
Často se totiž stává, že dítě, které zdánlivě dobře komunikuje, může mít problém s písemným projevem, nebo s akademickým jazykem. Jsou i opačné případy, kdy dítě již má určitou pasivní slovní zásobu, ale nedokáže ji zatím verbalizovat a aktivně používat ve větách, proto raději mlčí. Jazyková diagnostika proto pomůže zjistit, jak na tom dítě s češtinou ve skutečnosti je a jakou podporu potřebuje. Osvědčené učebnice a učební materiálu pro výuku ČDJ naleznete v našem souhrnném článku.
Pokud se s dítětem ani jeho rodiči kvůli jazykové bariéře nedomluvíme, lze za účelem vyšetření dítěte požádat o tlumočení u NPI ČR. Tyto služby jsou zdarma, je třeba o ně požádat s dostatečným časovým předstihem. Případně je možné využít služeb komunitních tlumočníků nebo, zejména v regionech, se obrátit na Centra na podporu integrace cizinců. Pro komunikaci s rodiči můžete využít náš dopis pro rodiče přeložený do deseti jazyků, který srozumitelně vysvětluje, jak a proč může poradna jejich dítěti pomoci.
Můžete se podívat na naše video na téma Zkušenosti s tlumočením v PPP:
Jazyková příprava
Jazyková příprava dle paragrafu 20 ŠZ je systém organizace a financování výuky češtiny jako druhého jazyka, na který má nárok každé nově příchozí dítě s cizí státní příslušností, které se v ČR vzdělává maximálně po dobu 24 měsíců (pro šk. rok 2024/2025 je to 36 měsíců)
- v předškolním ročníku MŠ bez ohledu na délku jejich pobytu v ČR – cílem je zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání.,
- v přípravné třídě,
- během docházky na základní školu,
- během docházky na střední školu.
Nárok na jazykovou přípravu nemají:
- děti/žáci s odlišným mateřským jazykem s českým nebo dvojím občanstvím
- ti, kteří se v ČR vzdělávají déle než 24 měsíců.
Tito žáci mohou být do jazykové přípravy zahrnuti nenárokově podle volné kapacity ve skupinách. Pokud to nebude možné, budou potřebovat plnohodnotnou podporu v rámci podpůrných opatření.
Školy získávají finance na zajištění výuky češtiny jako druhého jazyka nárokově a flexibilně od krajských úřadů, na základě vykazování počtu výukových skupin a rozsahu výuky. Na tyto finance dosáhne pouze škola krajem určená, kraj musí určit alespoň jednu školu v každém ORP.
Jazyková příprava by měla optimálně probíhat v době běžné výuky, kdy žáci jsou z příslušných předmětů automaticky uvolňováni. Rozsah jazykové přípravy se stanoví jazykovým testem, který podle jazykové úrovně doporučí jazykovou přípravu v rozsahu 100 – 400 hodin výuky, a to po dobu maximálně 20 měsíců.
Je možný souběh jazykové přípravy podle § 20 a hodin ČDJ v podobě podpůrného opatření podle § 16?
- Platí, že žák s OMJ by měl primárně čerpat podporu z § 20, tedy měl by se účastnit jazykové přípravy v dostatečném rozsahu, který odpovídá jeho jazykovým potřebám (tj. max 400 hodin ČDJ po 20 měsíců). Teprve pokud by tato podpora nestačila, je vhodné ji zkombinovat s podporou z § 16. Doporučujeme to v situacích, kdy žák potřebuje intenzivnější jazykovou podporu, například pokud do 8. nebo 9. třídy přijde žák s nulovou znalostí češtiny, který se navíc potřebuje postupně připravit na přijímací zkoušky na střední školu.
- Z hlediska legislativy tento souběh možný je, vždy je třeba jednat v nejlepším zájmu dítěte, např. v případě, že dítě 1. stupně má možnost navštěvovat výuku ČDJ pouze distančně a je žádoucí ji kombinovat s více efektivní prezenční výukou ČDJ v kmenové škole v rámci podpůrného opatření z § 16.
- Pokud žák začal čerpat hodiny ČDJ v rámci 2. nebo 3. stupně PO před zahájením jazykové přípravy v určené škole, může se účastnit jazykové přípravy a současně dočerpat doporučené hodiny ČDJ z § 16.
Jakým způsobem podporovat žáky, kteří absolvují jazykovou přípravu?
- Podle odborných studií (např. teorie ledovce Jima Cumminse) trvá průměrně 5 až 10 let, než si žáci osvojí tzv. akademický jazyk potřebný k tomu, aby se mohli plnohodnotně zapojit do výuky a zažívat školní úspěch. Proto je nezbytná jejich dlouhodobá podpora. Někteří žáci proto budou i po absolvování jazykové přípravy potřebovat další výuku ČDJ v rámci 2. nebo 3. stupně PO.
- Většina žáků po absolvování jazykové přípravy bude potřebovat zejména jazykovou podporu v předmětech běžné výuky – všímavost pedagogů k jazyku výuky, stanovování jazykových cílů vedle obsahových u každého tématu, upravené texty, vizuální oporu apod.
Podpůrná opatření
Pokud tedy identifikujeme nedostatečnou znalost češtiny dítěte/žáka a nastane některá z těchto možností:
- dítě prošlo nárokovou jazykovou přípravou, ale pro jeho plnohodnotný rozvoj češtiny to není dostačující,
- dítě z různých důvodů nemohlo být do nárokové jazykové přípravy zařazeno,
- dítě prochází nárokovou jazykovou přípravou, ale potřebuje maximální intenzivní jazykovou podporu souběžně s ní (např. u vícejazyčných žáků v 7. -9. ročníku, kteří se připravují na přechod na SŠ)
- dítě je ohroženo školním neúspěchem,
je vhodné, aby se jim dostala podpora v podobě 1. až 3. stupně podpůrných opatření. Podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. spadají děti a žáci s OMJ do kategorie H – Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek.
Která konkrétní opatření jsou pro vícejazyčné děti a žáky v jednotlivých stupních podpory vhodná, najdete v souboru:
Přehled podpůrných opatření pro děti a žáky s OMJ dle vyhlášky č. 27/2016
Hodiny českého jazyka jako druhého jazyka (ČDJ)
Děti a žáci s OMJ mohou ve 2. a 3. stupni podpůrných opatření mít přiznané 3 hodiny češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) týdně. Hodiny pro výuku ČDJ se primárně berou z volných hodin. Pokud to nestačí nebo nelze, využívají se disponibilní hodiny, vždy v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin, podobně jako u předmětů speciálně pedagogické péče.
Hodiny ČDJ doporučujeme kombinovat s pedagogickou intervencí, využívanou na doučování nebo předučování, která může být zajištěná od 1. stupně PO. Pedagogická intervence je zařazená do 1. stupně podpůrných opatření a má být učitelům placená z odměn. Podrobnosti najdete v Metodickém pokynu MŠMT. Na doučování mohou školy nově využít i pozici adaptačního koordinátora od NPI.
Hodiny ČDJ se předepisují samostatně. Ve formuláři, které poradny používají, se zapisují do části „Úpravy obsahu vzdělávání – Požadavky na úpravu obsahu vzdělávání“, kde se zaškrtne položka „Úprava obsahu vzdělávání“ a zvolí se odpovídající stupeň vzdělávání a odpovídající stupeň podpůrných opatření. Ukazuje to následující screenshot:
Součástí 2. a 3. stupně podpůrných opatření je individuální vzdělávací plán, který na základě doporučení z poradny zpracovává škola. Informace o tom, jak by mohl IVP pro děti a žáky s OMJ vypadat a co by mohl obsahovat (včetně modelového příkladu IVP), jsou k dispozici v článku Plány podpory.
Ve 3. stupni může být vícejazyčným dětem a žákům přiznaný asistent pedagoga a to i přesto, že nemá kromě neznalosti jazyka další speciální vzdělávací potřebu (doložené stanoviskem MŠMT). Jak může těmto dětem a žákům pomoci a jaká by měla být náplň jeho činnosti, vysvětluje článek Asistent pedagoga.
Další informace o možnostech podpory vícejazyčných žáků najdete v článku Jazyková podpora (dle §16 ŠZ).
Zkušenosti z praxe
V praxi se setkáváme s různými přístupy poraden k vyšetřování dětí a žáků s OMJ. Velmi si vážíme všech pracovníků, kteří se je snaží aktivně podpořit, protože jejich role je často klíčová nejen pro školní úspěšnost těchto dětí, ale také pro jejich zdravý psychický vývoj a pro dobré klima v celé třídě.
V některých případech je vhodné vyšetření dítěte s OMJ v PPP upřednostnit (např. u doporučení uzpůsobení k přijímacím zkouškám na SŠ). Není nutné provádět celé komplexní vyšetření, pokud je jasné, že je dítě v ČR krátce, češtinu neovládá a jde do poradny pouze za tímto určitým účelem. Včasnému a hladkému procesu vyšetření pomáhá, pokud spolu škola a pedagogicko-psychologická poradna komunikují a dlouhodobě spolupracují. Aktivní spolupráce školy a PPP je klíčová pro včasné nastavení odpovídající podpory ve vzdělávání vícejazyčných žáků a provázání s nárokovou jazykovou přípravou.
Můžete se setkat s inspirativními příklady dobré praxe, jako je například přístup Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje v Teplicích, která v kraji organizuje pravidelná metodická setkání na téma podpory vícejazyčných dětí a žáků, a dokonce vytvořila i akreditovaný kurz pro výuku češtiny jako cizího jazyka.
Pro inspiraci se můžete podívat na příklady doporučení PPP pro žáky ZŠ s OMJ, s nimiž jsme se v praxi setkali.
Nedozvěděli jste se z článku vše potřebné? Máte další otázky nebo konkrétní případ, který byste s námi chtěli konzultovat? Zavolejte nám nebo napište, rádi vám poradíme.