Jak vyhodnocovat wellbeing dětí?

Vhodné evaluační nástroje mohou pomoci učitelům pozorovat a vyhodnotit, zda se děti nachází (respektive zda se umí nacházet) ve stavu osobní spokojenosti a pohody, tedy wellbeingu. Tyto formuláře také mohou pedagogům pomoci vyhodnotit celkové klima ve třídě, pracují-li pedagogové systematicky s celou třídou. Míru wellbeingu ve školství vyhodnocují i mezinárodní srovnání (PISA, UNICEF), existuje poměrně velké množství hodnotících dotazníků a škál, jež zkoumají wellbeing dětí i klima ve třídě.



U mnohých dětí dokáží zkušení pedagogové rychle poznat, zda jsou smutné, spokojené, roztěkané anebo naopak přítomné a pozorné. Je také přirozené, že k některým dětem cítíme větší sympatie, lépe si s nimi rozumíme, a k jiným si složitě hledáme cestu. Je nesmírně náročné si tyto vztahové nuance uvědomit a zpracovat je, neboť učitel na své žáky působí, ať už výchovně či pedagogicky, skrze vztah. Díky práci s evaluačním nástrojem může pedagog systematicky pozorovat děti (i ty, k nimž si cesty hledá složitě), popisným jazykem vyhodnotit míru spokojenosti a zapojení dítěte do vzdělávacího procesu.


Vyhodnocovací nástroje přináší do pedagogické práce určitý řád a systematičnost. Konkrétně v oblasti wellbeingu je důležité věnovat pozornost i dětem, které si o pozornost jinak neřeknou. Díky vyhodnocení evaluačního dotazníků pedagog například snadněji rozliší, zda dítě, jež si o pozornost neříká, je jen tiché a introvertní, anebo zakřiknuté a izolované, a případně nastaví vhodně podporu.



Evaluační nástroje jsou také důležitým pomocníkem při práci v pedagogickém týmu. Je samozřejmé, že každý pedagogický pracovník, který s dítětem přichází do kontaktu, si s ním
vytváří osobitý vztah. Různost úhlů pohledů je velkým pomocníkem v pedagogické práci: např. u dítěte si jedna učitelka může všimnout, že má problém dokončit zadaný úkol, a snadno se vyruší, zatímco druhá pozoruje, že se to samé dítě umí ponořit do volné hry a vtáhnout do ní i ostatní. Obě pozorování mohou být pravdivá, a teprve dohromady přináší komplexní, ucelenější pohled na dítě a na jeho schopnost udržet pozornost.

Používání evaluačních nástrojů v pedagogice vyžaduje časový a profesní vklad, zároveň však posouvá pedagogickou práci na profesionální úroveň, neboť pedagogickou diagnostiku systematizuje, žádné dítě a žádný důležitý aspekt tak nezůstává mimo pozornost učitele. Pozorování socio-emočních kompetencí, pohody dětí a míry jejich zapojení do činností je důležitou součástí pedagogické diagnostiky, pro úspěšný proces předškolní výchovy a vzdělávání jsou stejně důležité jako pozorování dětí v oblasti např. rozvoje grafomotoriky či zrakového vnímání. Pracujeme-li s vícejazyčnými dětmi, bývá také velmi nápomocné provést i diagnostiku úrovně jejich jazykových znalostí. K tomu může sloužit Nástroj k určení úrovně jazykových znalostí.

Pro koho jsou evaluační nástroje určené?

• pokud je taková práce v možnostech učitele, je ideální, když pedagogové pracují s celou třídou a u každého dítěte provádějí evaluaci i v oblasti wellbeingu: pak mají také dobré povědomí o celkovém klimatu a vztazích ve třídě
• velmi důležité jsou nástroje pro děti s OMJ anebo jinak narušenou komunikační schopností, neboť jsou do velké míry nezávislé na jazyku
• pomoci mohou také v případě dítěte s náročným chováním, neboť poukazují na (často nenaplněné) potřeby, které se nachází za (často náročnými) projevy dítěte

Změny je však jednodušší zavádět postupně, po malých krocích. Pokud chcete některý z pozorovacích nástrojů vyzkoušet, neklaďte na sebe příliš vysoké nároky, ale vyberte si několik dětí (anebo jen jedno dítě), na kterých si nástroje otestujete. Až je se s nástroji seznámíte, můžete skupinu takto pozorovaných dětí postupně rozšiřovat.
Je velmi užitečné, když se do pozorování wellbeingu a zapojení dětí zapojí více pedagogů, jednak se mohou navzájem v zavádění nových nástrojů podporovat, ale také mohou svá pozorování sdílet a konzultovat.

Jak nástroje fungují?

Ve formuláři jsou popsány deskriptory, které poukazují např. na míru pohody a spokojenosti dítěte. Učitel si pak všímá zcela konkrétního chování dítěte (např. jeho postojů, reakcí, projevů nejistoty apod.) a zaznamenává míru wellbeingu a zapojení do přiloženého formuláře. Pedagog se tedy může držet konkrétních projevů dítěte a s pomocí nástrojů pedagogické diagnostiky může odhalit potřeby, které se za těmito projevy skrývají. Následnou pedagogickou intervencí je pak možné podpořit dítě v konkrétní socio-emoční oblasti.

Deskriptory pohody a zapojení

• Relaxace a vnitřní klid – Má dítě spokojený výraz? Nejsou na něm vidět známky (svalového) napětí?
• Vitalita – Má dítě energii, stojí rovně? Má živý pohled?
• Otevřenost – Je dítě otevřené ostatním? Umí navazovat kontakty? Umí přijímat pozornost, které se mu dostává?
• Sebedůvěra – Netrpí dítě úzkostí? Vyjadřuje sebedůvěru, když stojí před výzvou? Umí se vymezit vůči ostatním?
• Kontakt dítěte se sebou samým (emocionální regulace) – Dokáže dítě projevit svoje emoce? Dokáže se z těžkých zážitků vzpamatovat?