Co bude od září? MŠMT představilo plány na jazykovou přípravu na SŠ

Blíží se konec školního roku, což v oblasti školství nutně znamená také výhled do školního roku následujícího. V současné situaci ale mnoho (nejen) středních škol hledí dopředu s nezanedbatelnými obavami. Jak budeme moci podpořit děti, které přijely z válkou zmítané Ukrajiny? Budeme moci přijmout další také uchazeče o studium během školního roku? A co maturitní nebo závěrečné zkoušky těchto nově příchozích mladých lidí – budou nějak upravené?

Pro rozptýlení alespoň některých z těchto obav jsme 2.6.2022 ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR uspořádali online Informační setkání: „Podpora žáků z Ukrajiny na středních školách - co bude od září?”. Přinášíme Vám souhrn toho nejdůležitějšího, co na setkání zaznělo.

Záznam celého online setkání:

Náročnost situace

Kristýna Titěrová, programová ředitelka META, která setkáním provázela, v úvodu shrnula situaci přibližnými daty, která máme k dispozici. Do České republiky prozatím dorazilo z Ukrajiny něco kolem 22 tisíc dívek a chlapců ve věku 16-18 let. Ke konci března bylo na střední školy (do probíhajících ročníků) přijato něco přes 400 žáků a žákyň. A do prvního kola přijímacího řízení na SŠ si podalo přihlášku cca 1 600 uchazečů. Kolik se jich přihlásilo v dalších kolech přijímacího řízení, a zejména kolik jich bude reálně přijato na střední školy, ale bohužel zatím nevíme. Ačkoliv jde o pouhé hrubé odhady, již nyní se ukazuje, že se do středního vzdělání nedostane velké množství mladých lidí. A to je třeba mít na paměti.

Situace je náročná jak pro žáky příchozí z Ukrajiny, tak pro střední školy. Shrnutí za obě strany představila Michaela Jiroutová, odborná pracovnice pro SŠ META. Celá prezentace ke stažení.

Zastřešujícím prvkem, který náročnost situace ovlivňuje, je NEJISTOTA. Zůstanou v ČR středoškoláci, nebo se budou moci vrátit domů? A jak bude možné je na školách co nejvíce podpořit tak, aby byli úspěšní a „v pohodě“? I tyto otázky samozřejmě ovlivňují míru motivace obou stran ke vzdělávání těchto mladých lidí. Ať už ale podpora ze školy přijde jakákoliv, a to v jakékoliv intenzitě – je to krok správným směrem, který dává mládeži naději.

Již nyní si mohly školy žádat o šablonu Jazykové kurzy zaměřené na podporu dovedností v českém jazyce pro děti ve věku 14-18 migrující z Ukrajiny. Ačkoliv má vypsaná výzva mnoho pozitiv, je třeba také myslet na negativa s ní se pojící, např. na fakt, že pravděpodobně nebude dostupná velkému množství mladých lidí, jelikož mnoho škol s požádáním o tyto finance váhalo. Kromě toho byla vypsána také nová výzva na prezenční Prázdninové jazykové kurzy zaměřené na podporu češtiny pro děti ve věku 6 až 18 let migrující z Ukrajiny, o níž mohou žádat školy do 1.7.2022. Na tyto kurzy budou moci školy kromě svých vlastních žáků přijmout také ty, kteří se na střední školu nedostali.

Příspěvek zakončila lektorka češtiny jako druhého jazyka Olha Futoran, která učí češtinu skupinu 15 mladých lidí v adaptační skupině, kterou zřídilo Gymnázium Paměti národa ve spolupráci s METOU. Olha doplnila, že je zejména pro studenty 10. ročníku ukrajinských škol situace náročná a velice nejistá, neboť není jasné, zda budou moci dokončit poslední 11. ročník na ukrajinské škole. Ačkoliv se někteří ze skupiny pokoušeli na střední školy dostat, v prvním kole úspěšní nebyli. Jejich motivace se přihlásit do této skupiny ale byla zejména v tom, aby se mohli učit jazyk nové země, ale také vídat se s vrstevníky a smysluplně využít volný čas. Ačkoliv se skupina od dubna učí češtinu poměrně intenzivně (nyní až 10 vyučovacích hodin týdně), cílem bude podle lektorky dojít na konci června k úrovni A1. Aby mohli být na střední škole tito mladí lidé úspěšní, potřebovali by dle lektory ještě každodenní intenzivní kurz češtiny během celých letních prázdnin. Se skupinou kromě učitelky češtiny pracuje také učitelka ukrajinštiny a ukrajinská psycholožka, která připravuje zejména adaptační a terapeutické aktivity.

Připravovaná jazyková příprava na SŠ od září

Následně ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT ČR Petr Bannert představil plány ministerstva na jazykovou přípravu na středních školách, která by měla být spuštěna v září 2022. V rámci novelizace vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři bude nastaven systém jazykové přípravy. Jak by měl vypadat?

• Bude určen žákům s cizí státní příslušností, kteří pobývají na území ČR méně než 12 kalendářních měsíců. Nejde tedy pouze o žáky z Ukrajiny, ale i z dalších zemí.
• Krajské úřady budou mít kompetence pověřovat tzv. „spádové školy“, kde se bude odehrávat výuka češtiny pro tyto žáky (možná bude forma prezenční i online v synchronní podobě).
• Spádovou školu může být taková škola, která bude mít alespoň 5 žáků, kteří na tuto podporu mají nárok. Pokud jich ale bude mít méně, bude i tak možnost vzniku takové skupiny.
• Financování bude zajištěno z krajských rezerv.
• Výuka češtiny by měla probíhat primárně po vyučování. Je však plánováno, že tito žáci budou moci být na základě vyhlášky uvolňováni z kmenové školy maximálně 3 vyučovací hodiny týdně.
• Zařazení do jazykové přípravy bude bez nutnosti doporučení PPP, přihlášení bude probíhat prostřednictvím přihlášky do spádové školy.
• Pro žáky z Ukrajiny bude stále platit Lex Ukrajina – čili kmenová škola může upravit obsah vzdělávání, dále posilovat výuku češtiny ve své výuce.
• Účinnost je plánovaná cca na polovinu července (pokud to okolnosti legislativního procesu dovolí), v průběhu prázdnin budou moci krajské úřady již začít s vytipováváním škol, které by se mohly stát spádovými. V ideálním případě systém jazykové přípravy na SŠ začne počátkem nového školního roku v září 2022.

Pan ředitel Bannert zmínil také aktuálně probíhající jednání ohledně novelizace zákona Lex Ukrajina pro oblast školství, který bude prodloužen do srpna 2023. I nadále platí, že střední školy mohou i v dalším školním roce (na základě Lex Ukrajina) přijímat uchazeče do probíhajícího 1. ročníku (i do vyšších – na základě školského zákona). Momentálně není v plánu konkrétní podoba toho, zda a jak budou upraveny závěrečné či maturitní zkoušky či přijímací řízení v dalším školním roce. Nicméně MŠMT přikročí k případným úpravám na základě průběžného vyhodnocování situace na školách, a to opatřením obecné povahy. Na základě monitoringu aktuální situace bude také MŠMT případně vyhlašovat další potřebné výzvy k financování podpory žáků nově příchozích z Ukrajiny. Pro podporu (nejen) žáků s OMJ pak mohou střední školy zažádat také o šablony v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský .

Na závěr setkání shrnula Kristýna Titěrová možnosti, jaké současní mladí lidé nově přicházející z Ukrajiny a jejich školy mají. Možnosti včetně zapojených aktérů shrnuje následující mapa.

Z názorné mapy je vidět, že největší oblast podpory se mladým lidem z Ukrajiny dostane, pokud se účastní vzdělávání na střední škole. Nejsou-li tito lidé scholarizováni, mají pouze omezené možnosti naučit se česky (zejména přes úřady práce, které mohou financovat rekvalifikační kurzy češtiny). Naším společným cílem, jak tyto mladé lidi podpořit a pomoci jim rozvinout jejich celý potenciál, by tak mělo být jejich nasměrování na střední školy, které je nelehkou životní situací provedou.

Setkání se konalo v rámci projektu "Program na podporu pedagogů při vzdělávání dětí a žáků cizinců" AMIF/25/01, který je financován Evropskou unií v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu a rozpočtu Ministerstva vnitra České republiky.